Můj styl je náročný, ale jsem na to fyzicky připravený, říká Stránský.

Přípravu jsi odehrál ve čtvrté lajně, po zranění Jakuba Valského ses ovšem posunul do třetí formace, jak ti to s klukama sedí?
Ve třetím útoku už jsem odehrál 4-5 utkání, bodově se příliš neprosazujeme, hlavně já se trápím. Myslím na to před každým zápasem, snažím se něco změnit, ale zatím to nejde. Bohužel jsem nenašel ten správný recept.

A nemáš pocit, že týmu pomáháš i v jiných herních činnostech, které na první pohled nejsou viditelné?
Asi ano. Už od začátku mi byla dána role takového pracanta. Letos jsem smířený s tím, že příliš bodovat nebudu, jelikož přesilovky nemám, chodím hlavně na oslabení. V současnosti navíc tolik gólů při hře pět na pět nepadá, ale určitě nějaké ty body potřebuju. Bylo by to dobré pro moji psychiku, pro celou lajnu a samozřejmě také pro tým. Doposud jsem v extralize získal pouze jednu asistenci, s čímž nemohu být spokojený. Teď to bude o tom, abych pokračoval v té dřině a dostal se z té krize. Doufám, že pak přijde zápas, kdy se to zlomí a začne to tam padat.

Vaše lajna s Petrem Jelínkem a Lukášem Krenželokem ovšem hraje aktivně stejně jako celý tým. S tím musíš být spokojený, že?
Máme nastavený hodně bruslivý systém. Já jsem tam od toho, abych hodně napadal, unavil obránce a zamezil jejich rozehrávce. Fyzicky je to hodně náročný, i když si myslím, že jsem kondičně dobře připravený. Těchto věcí si lidé příliš nevšímají, každý si pak otevře statistiky a kouká na kanadské bodování. V dospělém hokeji jsem nikdy nepatřil mezi rozdílové hráče, kteří by otáčeli zápasy. Loni se mi to tedy celkem dařilo, ale tam to zase bylo tragické z týmového hlediska. Jako týmu nám to letos klape, lidé musejí být spokojeni, protože se tady dlouhodobě nedařilo. Nicméně stále je to začátek sezony a my v tom musíme vydržet.

Jan Stránský

Věříš, že se to mužstvu může povést v průběhu celé soutěže?
Musíme k tomu přistupovat zápas od zápasu. Bylo by skvělé pokaždé bodovat, i když to třeba nejde za tři body. Právě tyhle obraty nepříznivých stavů nám pomáhají, a výhry v prodloužení nebo na nájezdy mají pak velikou cenu. Z vlastní zkušenosti vím, že na konci se to vždy láme. Potom ten bod či dva navíc jsou klíčové k tomu, aby se postoupilo do první šestky nebo do předkola. Podle toho, co momentálně předvádíme, dokazujeme, že tu sílu máme. Myslím si, že většinu odehraných utkání jsme dominovali, takže máme na to hrát na předních příčkách tabulky. Důležité bude, aby nepřišla nějaká krize, to se nikdy neví dopředu. Pak může přijít šňůra nepovedených zápasů a z toho se těžko vymotává.

Letos poprvé hraješ Champions Hockey League, jak vnímáš tuto soutěž?
Pro mě je to zpestření, můžeme si porovnat sílu i se zahraničními kluby, což je z mého pohledu jedině dobře. Alespoň vidíme, jak si v Evropě vedeme. Z těch zápasů, co jsme odehráli, tak duely s Nitrou byly podobné tomu, na co jsme zvyklí v extralize. U švédských soupeřů tam samozřejmě ta síla je, což se potvrdilo se Skellefteou. Linköping to podcenil tou cestou k nám, kdy projel první třetinu. Jinak mám tyhle výjezdy rád, je to pro mě motivace se dál zlepšovat.

Do play-off jste vstoupili výtečně. Věříte si o to víc i teď v odvetě?
Tam nám klapla ta úvodní dvacetiminutovka, kdy jsme jim výrazně odskočili. Od druhé třetiny však oni začali hrát a my chvilkami tahali za kratší konec. Díky bohu, že nevyužili své šance. Tříbrankový náskok je slušný, ale musíme začít stejně dobře jako doma. Rozhodně tu nechceme bránit výsledek, jdeme každý zápas za vítězstvím. Kdybychom hráli jen dozadu, nikdo by s tím nesouhlasil.