Milan Hnilička má stále rád trojky

Navrátilec do sestavy domácích Aleš Kotalík moc dlouho na ledě nepobyl, když se mu zřejmě po jednom souboji obnovilo zranění kolene. "Těžko k tomu teď můžu říct něco bližšího. Při jednom souboji za brankou mě v tom samém koleni píchlo. To se stalo asi v patnácté minutě utkání, do té doby jsem se cítil na ledě výborně. Pak jsem zkusil ještě dvě střídání, ale zjistil jsem, že nemůžu dál pokračovat," popisuje situaci urostlý centr. Jeho návrat byl spojen s tím, že opět pohromadě hrála formace útočníků z NHL. Po Kotalíkově odstoupení musel trenér Paleček improvizovat se složením jednotlivých formací. "Já teď jen doufám, že se to zranění neobnovilo úplně, budu teď muset podstoupit řadu vyšetření, abychom věděli jak na tom to koleno je. Je to smutné, když jsem po šesti týdnech rehabilitací a tréninků byl výborně připraven a stalo se tohle. Je to frustrující, ale i tom je hokej," uzavírá Aleš Kotalík.

Hodně viditelným útočníkem byl v pátečním souboji Václav Nedorost, před kterým hned několikrát zívala poloodkrytá plzeňská branka, ale zkušený útočník nedokázal vynikajícího Dubu překonat. "Plzeň to hrála dobře do obrany, pak také bylo hodně faulů, které rozhodčí nepotrestal. Plzeň se navíc dopouštěla takových těch drobných faulů, které se nepískají, jako například držení a malé hákování. K tomu všemu se dneska přidala smůla, kterou naše lajna měla. Měli jsme i menší důraz při zakončení, než bychom si představovali." Souhra s Alešem Kotalíkem, který se do sestavy vrátil po téměř dvou měsících se podle Nedorosta moc nedařila. " My jsme spolu dlouho nehráli, takže jsme se museli zezačátku trochu oťukat a zvyknout si na sebe, měli jsme tam sice několik šancí, ale nezakončili jsme. Je to moc velká škoda, že se Alešovi obnovilo to zranění a doufám, že se z toho brzo dostane."

Když Milan Hnilička přišel na začátku sezóny do Liberce a navlékl na sebe dres s číslem 33, ptali se ho, proč zrovna 33. Milan na to tehdy odpověděl památnou větou "Trojky mám rád". Jeho páteční výkon korunovaný třetí nulou byl vynikající. "Víc než třetí nula, když už jsme u těch trojek, mě těší to, že se nám povedlo získat tři body. V tabulce jsme teď na hranici toho umístění kde potřebujeme být. Bylo to pro nás dost nepříjemné, být až na osmém místě. Musíme teď hodně zabojovat, abychom se dostali pro nás do příjemnějších pozic v tabulce." V utkání předvedl několik vynikajících zákroků proti útočníkům Plzně, obzvlášť oba Strakové v plzeňském dresu ho zaměstnávali víc než dost. "Bylo to hodně těžké, protože Plzeň je hodně silná a jak jsem už řekl, pro nás jsou nejdůležitější tři body, které se nám dnes podařilo získat."

Když se v 39. minutě dostal po přihrávce Valdemara Jiruše k puku Jiří Fischer, bylo by ve Svijanské aréně slyšet špendlík spadnout. Nervozita z vyrovnaného utkání se přenesla i na fanoušky, kteří jako by nebyli schopni vydat hlásku, aby své hráče podpořili. O několik málo chvil později byla atmosféra úplně jiná, Jiří Fischer dal při svém prvním startu v extralize gól. "Myslím si, že tak povedené první utkání je snem každého hráče a zaplať pán bůh, dneska bylo nejdůležitější to, že jsme získali tři body. Náš výkon zpečetil Igor Rataj, který to dal přes polovinu hřiště do prázdné branky. Všichni si moc přejeme, aby nám to takhle pokračovalo." Jiří byl po celý zápas na ledě, díky své mohutné postavě, hodně vidět. Jeho obranné aktivity byly konány s přehledem a jistým osobitým šarmem. "Dnes to bylo něco neobvyklého, musel jsem si zvykat na trochu jiná pravidla. Také jsem se musel učit styl jednotlivých hráčů, abych byl schopný číst jejich hru. V NHL je příprava trochu jiná, tam víte o hráčích skoro všechno." Když začal v létě trénovat s Bílými Tygry, postavil ho trenér Paleček vedle Miroslava Dubna a ani v pátečním utkání tomu nebylo jinak. "Hrálo se mi s ním skvěle, několikrát jsme spolu trénovali a Mirek je vynikající bek velice spolehlivý, takže s ním hrát první zápas bylo skvělý a doufejme, že se nám takhle bude dařit i nadále."

Několikrát v zápase se dostal Valdemar Jiruš ke střele, ale určitě ho po zápase, který patřil do kategorie těžších, nemuselo mrzet, že gól nedal. Jeho přihrávka Jiřímu Fischerovi patřila mezi ty, které se označují jako dokonalé. "Plzeň posledních sedm zápasů dokázala bodovat, takže jsme věděli, že nás čeká těžký zápas. Připravili jsme se na ně opravdu poctivě, hráli jsme zodpovědně zezadu, což se nám myslím podařilo. My jsme hráli trpělivě a jak se říká trpělivost růže přináší, tak to se nám dnes podařilo". Byl to opravdu velmi vyrovnaný zápas, který nakonec lépe vyšel domácím. Rozhodující podle Valdemara bylo: "To že jsme na konci druhé třetiny dokázali využít přesilovku, pak to už byla je otázka času, kdy se nám podaří dát druhý gól, protože jsme měli mírnou převahu. Povedlo se nám to a dotáhli jsme utkání do vítězného konce. Jsme rádi za vítězství a jsme rádi za nulu Milana Hniličky.