Milan Hnilička: Každý návrat do Home Credit Areny je pro mě srdcová záležitost

neděle 20. prosince 2015

Dominik Jakubec

Liberec - Před několika dny jsme vám přinesli první část rozhovoru s manažerem reprezentační dvacítky, Milanem Hniličkou, v níž se rozhovořil o dobré práci tygří mládežnické akademie. Krom toho však zavzpomínal také na své působení v libereckém dresu. Na které ze spoluhráčů nejvíce vzpomíná a kterých úspěchů tehdejšího týmu si nejvíce cení?

Co se vám vybaví, když znovu vstoupíte do Home Credit Areny?
Plno krásných vzpomínek. Každý návrat do této arény je pro mě srdcová záležitost. Vzpomínám na ty časy, kdy se tu postavila aréna, na tehdejší tým a na lidi, kteří vytvořili skvělou atmosféru a pomáhali nám budovat kredit celé organizace.

Mohl byste vypíchnout největší úspěch, kterého jste tehdy dosáhli?
Konkrétně to nijak rozdělené nemám. Vzpomínám na to jako na ucelenou dobu. Byla tu bezvadná kabina. Pár kluků nás přišlo odevšaď, připojili jsme se k těm, co vybojovali extraligu, a společně jsme tak byli u prvopočátků, kdy se Liberci začalo v extralize dařit. Všechno to šlo ruku v ruce, organizace sílila a sílila.

Zmínil jste skvělou partu v kabině, na koho vzpomínáte nejvíce?
To je znovu hrozně těžké. Ať už to byl Standa Procházka, Vašek Novák nebo Honza Plodek, kteří seděli hned vedle mě... Nejvíc jsem byl v kontaktu právě s nimi, se staršími hráči. Ti byli takovými lídry kabiny. Ale podíl na našich úspěších měli všichni kluci.

Milan Hnilička v akci.

Mimochodem, Jan Plodek v neděli odehrál extraligové utkání proti Litvínovu. Co jste na to říkal?
To je paráda! (úsměv) Ploďák vždy dýchal pro Liberec. Mně se hlavně líbí, že když už to třeba v jejich věku úplně naplno na extraligu není, jsou tihle kluci pořád součástí organizace a pomáhají třeba v Benátkách. I díky nim se daří vychovávat mladé Tygry.

Spousta vašich tehdejších spoluhráčů se vracela do Liberce a působí zde jako trenéři mládeže. Co na to říkáte?
Je to naprosto logická cesta. Liberec byl vždy takové specifické mužstvo, měli jsme tu spoustu srdcařů. Když tu prožili celou kariéru, je určitě správně, když v organizaci zůstávají a pracují s mládeží. Jednou mohou být velkým přínosem i pro A-tým.

Za Liberec jste nastupoval v době, kdy tu začal působit Filip Pešán. Jak se od té doby podle vás změnil?
Rozhodně vyrostl. Pomáhá tomu, že je součástí organizace už velmi dlouho. Mně se hrozně líbí systém, který Liberec razí, a to už od časů, kdy jsem tu byl. Nestřídají se tu trenéři jako na běžícím pásu, dostávají důvěru. Filip byl pro Tygry jasná volba, je místní a klub zná odmala. Letos to konečně přináší ovoce, protože se jim podařilo prolomit roky, kdy se týmu nedařilo. Přesto si udrželi systém, neměnili tolik lidí a nyní je vidět výsledek.

Co je podle vás hlavním důvodem současných výsledků Tygrů?
Podle mě je to hlavně kabina. Právě chemie v kabině je to nejdůležitější, co v týmu je. To se v Liberci podařilo dát dohromady. Přišli i kvalitní hráči, ale bez chemie v kabině by to bylo k ničemu.