Z turnaje si musíme odnést pozitiva, říká po vyřazení české dvacítky na mistrovství světa Aleš Stezka

Každý hokejista jistě sní, že si na podobně prestižním turnaji zahraje, pro Stezku to ale vůbec nebylo snadné. Na led totiž nenaskakoval od prvních minut. „Šel jsem do zápasu za stavu 0:2 ve druhé třetině. Nebylo to příliš jednoduché, bylo to pro mě první utkání po nějaké době. Ale jakmile jsem se to dozvěděl, na led jsem se těšil,“ říká mladý gólman.

Účel změny brankářů byl podle něj jasný. „Když mi to trenéři řekli, napadlo mě, že chtěli nějak zareagovat na nepříznivý stav a nabudit tým. To se nejdřív podařilo, pár minut jsme se drželi, ale zase jsme odpadli,“ smutnil nad průběhem zbytku duelu.

Český výběr inkasoval další branky a postupně začalo být jasné, že na boje o medaile nedosáhne. „Jasně jsme si říkali, že nesmějí střílet z osy, ale najednou přijede sám hráč, má čas a dá přesně z té situace gól... Dělali jsme zkrátka spoustu chyb. Po skončení druhé třetiny už jsme se snažili si zápas hlavně užít, odehrát ho nějak pro fanoušky,“ přiznal Stezka.

Velké množství chyb ho každopádně velmi mrzí, skóre 0:7 je podle něj až příliš kruté. „Bylo znát, že jsou na tom fyzicky velmi dobře, mají velkou kvalitu. Ale nepřišlo mi, že by byli neporazitelní. Před rokem na osmnáctkách to byla trochu jiná situace, ale tenhle tým se dal porazit. My jsme jim ale sami pomohli chybami a oni každou z nich využili,“ popisoval.

Přesto však nehodlá i přes hořkou tečku vzpomínat na turnaj ve zlém. „Můžeme si odnést třeba to, že jsme například s Finy nebo s Rusy předvedli skvělé výkony, přestože jsme prohráli. Chyběly nám jen góly,“ připomněl vynikající výkony české dvacítky v předchozích skupinových utkáních.

Co naplat, Česká republika se s mistrovstvím světa rozloučila už ve čtvrtfinále. A tím končí také příběh jedné skupiny hokejistů, kteří spolu prošli několika kategoriemi. „Teď si musíme užít poslední společné chvíle, naše parta už se v tomto složení nikdy nesejde,“ uzavřel na závěr Aleš Stezka.

Nezbývá než věřit, že se řada těchto talentovaných hokejistů co nejlépe prosadí také v dospělém hokeji a kdo ví, třeba se opět sejdou v dospělém národním týmu. Mezitím je ale opět čekají boje na klubových frontách.