Třiatřicítka Milana Hniličky zaujme čestné místo pod stropem Home Credit Areny!

středa 17. února 2016

Martin Kadlec

V roce 2004 Liberec oznámil největší posilu tehdejší klubové historie. Dres s Tygrem na prsou oblékl reprezentační brankář Milan Hnilička, olympijský vítěz z Nagana a v té době již dvojnásobný světový šampion. Zkušený brankář se stal základním stavebním kamenem nejúspěšnější etapy libereckého působení v nejvyšší české soutěži. S Milanem Hniličkou v brance se Bílí Tygři stali mezi lety 2004-2008 2x vítězi základní části a 2x slavili bronzové extraligové medaile. Před pátečním utkáním se Spartou Praha se uskuteční slavnostní ceremoniál, ve kterém vystoupá dres se jménem Milana Hniličky a číslem 33 pod strop Home Credit Areny.

Liberecké angažmá bylo pro Milana Hniličku třetím v české extralize. V porovnání s Kladnem a Spartou ale nejvíce zápasů odchytal právě za Bílé Tygry Liberec. Do města pod Ještědem přestoupil v létě 2004 ze zámořské NHL (LA Kings). Celkem v libereckém dresu odchytal 203 zápasů, z nichž 120 bylo vítězných. S úspěšností zákroků přes 93% stále drží klubový rekord mezi libereckými brankáři.

Prezident klubu Petr Syrovátko:

"Milan Hnilička svým profesionálním přístupem posunul Bílé Tygry mezi přední elitní extraligové týmy. V roce 2004 se rozhodl přestoupit do Liberce, který se v té době v nejvyšší soutěži stále rozkoukával. Třetí sezóna ale měla být pro Liberec zlomová. Tehdy poprvé jsme otevřeně označili jako náš cíl postup do play-off a Milan Hnilička měl být výraznou osobností, která nám měla pomoci k naplnění tohoto cíle. Tuto roli beze zbytku splnil a svou nespornou kvalitu prokazoval i v dalších sezónách. Po čtyři roky v dresu Bílých Tygrů dominoval mezi extraligovými brankáři a výrazně klubu pomohl k největším úspěchům dosavadní historie. Byl tváří týmu nejen na ledě, ale i v kabině a svým úspěšným účinkováním na vrcholných hokejových akcích výrazně zviditelnil jméno Bílých Tygrů v celém hokejovém světě.
V duchu hokejové tradice chceme vzdát hold jedné z největších klubových osobností, tím, že jeho dres zavěsíme pod strop Areny. "

Profil Milana Hniličky:
Milan Hnilička se narodil v roce 1973 v Litoměřicích a zde udělal také první hokejové krůčky. Ovšem vzhledem k jeho obrovskému talentu v rodném městě dlouho nezůstal. Do svého kádru si ho totiž vybralo tehdejší Poldi Kladno. Pravidelně nastupoval za mládežnické reprezentační výběry, a v roce 1991 vyhrál mistrovství Evropy v kategorii do 18 let. Na tomto šampionátu jeho výkony neušly skautům NHL, a ještě v témže roce ho draftoval New York Islanders. I proto v roce 1992 opustil extraligové Kladno a vydal se na zkušenou za oceán.

Tady strávil několik let v nižších soutěžích, ale nabídka z týmu NHL nepřicházela. Proto se Milan rozhodl v roce 1995 vrátit zpět do Evropy. Na Kladně však vydržel pouze jednu sezónu, poté přijal nabídku pražské Sparty. Zde znovu ukázal svoje kvality. Jeho výkony ho vynesly až k nominaci do národního výběru Ivana Hlinky pro Zimní Olympijské hry v Naganu. Jako druhý náhradník Dominika Haška sice do hry na turnaji nezasáhnul, i tak byl ale platným členem týmu olympijských vítězů.

Jeho šance předvést se v akci na vrcholných turnajích přišla o rok později. Na mistrovství světa v Norsku v roce 1999 vystřídal tehdejší jedničku Romana Čechmánka, šampionát dochytal ve velkém stylu a mohl slavit zlato pro Českou Republiku. Snad ještě suverénnější vystoupení předvedl o dva roky později v Německu, kde měl doslova lví podíl na zlatém české hattricku.

Po několika sezónách v extralize podepsal jako volný hráč v roce 1999 smlouvu s New York Rangers. O rok později následoval přestup do Atlanty Thrashers, kde konečně dostal více příležitosti. V roce 2003 byl Milan výměn do Los Angeles Kings, kde svou zámořskou kapitolu ukončil. Pro návrat si nevybral ani jedno z předchozích českých působišť, ale dal přednost Bílým Tygrům Liberec, kde podepsal tříletý kontrakt.

Pod Ještědem vystoupala výkonnost už zkušeného brankáře na stabilně velmi vysokou a nadstandardní úroveň. Hnilička se stal oporou týmu, tahounem, který v kritických chvílích dokázal své spoluhráče podržet a vyvaroval se výkonnostních výkyvů a poklesů formy. Získal si i srdce libereckých fanoušků. V play off pak liberecká třiatřicítka přidala ve svých výkonech ještě další stupínek. Právě Hnilička byl díky svým zkušenostem základním kamenem libereckých úspěchů v play-off a zásadní měrou se podepsal pod konečné třetí místo Tygrů v sezóně 2004/2005. Výtečné výkony ho vynesly zpět do reprezentace. Na mistrovství světa 2005 dělal „dvojku“ Tomáši Vokounovi a pověsil si na krk už třetí světové zlato.

O rok později se Milan Hnilička podepsal pod krasojízdu Bílých Tygrů základní částí extraligy, ve které šelmy vytvořili dosud platný rekord – 26 domácích utkání bez prohry. Hnilička si svými výkony řekl o další cennou nominaci, na ZOH v Turíně. A znovu to „cinklo“. Z Itálie si přivezl olympijský bronz.

V sezóně 2006/2007 jistil Milan Hnilička opět vynikající výkony Bílých Tygrů v základní části a také obhajobu prvenství. Po play-off z toho byla ale znovu „jen“ bronzová příčka a dorovnání historicky nejlepšího umístění klubu. I v následujícím extraligovém ročníku měli Tygři s oporou v brance skvěle nastartováno. V polovině sezóny ale Milan Hnilička vyslyšel volání ruské Ufy, v jejímž dresu se na jaře 2008 radoval ze zisku ruského titulu. Na podzim téhož roku už ale zkušený gólman znovu hájil barvy Bílých Tygrů. Kvůli zdravotním peripetiím ovšem musel svou aktivní hokejovou karieru přerušit.

Téměř okamžitě se přesunul do role hokejového funkcionáře. Od roku 2013 spolupracuje s Českým svazem ledního hokeje, jako manažer juniorského národního výběru a v lednu byl jmenován také asistentem generálního manažera Martina Ručinského u české reprezentace před zářijovým Světovým pohárem.

Akce