Ďábelská třetí část přinesla Tygrům cenné body

Utkání mezi Libercem a Slavií by v minulých sezonách znamenalo důležitý souboj o čelo tabulky, možná i o místo první. Jenomže letošní ročník je jiný. Pražané se sice z nejvyšších pozic neposunuli a v klidném tempu si nadále udržují vrch pořadí ve svém zorném úhlu, Liberečtí však na ně z jedenáctého místa skoro již nevidí.

Bylo tak trochu s podivem, s jakým zájmem diváků se dnešní duel setkal. Beznadějně vyprodaná Tipsport arena zapomněla na poslední dva neúspěchy a už od začátku hnala své ochočené Bílé Tygry vpřed. Ti se nenechali dlouho pobízet a v prvních osmi minutách nepovolili slávistům i Hniličkovi ani letmý dotek puku. Sami si dirigovali hru, avšak ve dvou přesilovkách si lepší možnost nevypracovali.

Naopak na druhé straně mohli být rádi, že Hnilička vychytal Bednáře, kterému v přečíslení servíroval kotouč Tomica. Bílí Tygři se ale útočnou hrou k šancím přeci jenom propracovali. Nejprve se snažil probít puk přes Furchův beton Kašpařík, poté se po nájezdu dva na jednoho opřel Andrej Podkonický pouze do tyče. Když dvě rány do poloprázdné brány v podání Červenky a Nedvěda také neskončily v požadovaném prostoru, zazněla první siréna za stavu 0:0.

V druhé třetině se zdálo, že budeme svědky velmi ofenzivní hry s mnoha šancemi před oběma brankami, ovšem střely, které hokejisté vysílali byli spíše tréninkového rázu. Není se proto co divit, že vzrušení si fanoušci užili až v sedmadvacáté minutě při dvojnásobné přesilovce Slavie. Liberec se sice obrovskému tlaku bránil, jak jeho plakáty hlásí, se srdcem tygra, jenže nakonec zasáhla hokejová síla ve prospěch bouřícího Růžičky.

Současně s vypršením Hunkesova trestu vypálil na zadní mantinel Bednář a právě od zradné reklamní plochy velmi blízko u jádra fanoušků z Prahy se kotouč odrazil přímou čarou k Romanu Červenkovi, jenž se nerozpakoval vsítit jeden ze svých nejsnadnějších gólu v kariéře – 0:1.

Překvapivě to však netrvalo dlouho a domácí slavili vyrovnání. Nepřílíš nápadité Pletkovo nahození totiž Furch vyrazil k Petru Nedvědovi, kterému slávistický brankář poté prokázal další službu, když si dostatečně dobře nepohlídal tu tyč, kolem které liberecký centr propasíroval puk do sítě – 1:1.

Hniličkův horoskop dnes ale zřejmě příliš příznivý nebyl. Kdyby pravil: „V neděli se ani nepokoušejte vylézt z postele, štěstěna dnes není dobře naladěna.“ Tak by se nikdo nemohl divit. Další branka totiž padla po další dorážce do prázdné brány. Tomáš Micka tentokrát však nevyužil místni hrazení, ale ke své brance si pronajal přímo Hniličkův beton – 1:2.

Třetí dějství ovšem už ovládali jen a pouze Bílí Tygři. Nejprve dostali možnost přesilové hry pět na tři a tou stejně jako sešívaní nepohrdli. Když už Dominik Furch sahal po kotouči odraženém po bombě Jiruše od tyče, dloubl do něj Petr Nedvěd, a přidal tak svou šestou branku v ročníku – 2:2.

Od té chvíle se na obvykle studeném severu prudce oteplilo a Pešánovi svěřenci na ledě létali jako ďábelští psi. Furch se jen otáčel za černými šmouhami, které mířily kolem jeho branky a nakonec i kolem jeho těla do sítě. V jedenapadesáté minutě se o to postaral premiérový střelec v nové sezoně Petr Šachl, který sám na brankovišti blafákem dostal poprvé v utkání Liberec do vedení 3:2. Hned za minutu se k němu přidal dorážkou Jirušovy střely Andrej Podkonický, a dokonal tak úplnou revoluci v dosavadním vývoji duelu – 4:2.

V závěru již nikdo nečekal, že by se Slavia zmohla k obratu. Tygři si vytvořili ještě pár nadějných pozic, skóre se ale už neměnilo. Třetí tým tabulky tak padl na severočeském ledě poměrem 4:2.