Liberec odmítl vítěznou stvrzenku a soupeři stačila k obratu pouhá minuta

Bílí Tygři z vítězných soubojů minulého týdne načerpali sílu, která je hnala vpřed i v úvodu zápasu s prozatím o poznání úspěšnějším mužstvem Třince. Právě mezi hokejisty s příměsí oceli v krvi si Liberečtí vyvolili obávaného lamače kostí Výtiska a vzhledem k obvyklé klauzuli tedy nová posila nemohla proti svému předchozímu zaměstnavateli bojovat.

I bez něj však domácí jeden z nejofenzivnějších celků extraligy v první třetině zneškodnili. Zatímco Marek Pinc si ve svém brankovišti užíval volné chvilky, Hamerlík už ve druhé minutě instalatérským grifem utěsňoval levou tyč před rozjetým Podkonickým.

Slezané své střelecké komety Růžičku s Kohnem předvedli pouze při přesilové hře, v níž excelovali. Pinc ovšem několika jistými manévry udržel kotouče mimo síť, a zachoval tak vedení Bílým Tygrům, kteří si jej vybojovali v polovině třetiny prostřednictvím Pavla Kašpaříka.

Liberecký útočník si při gólové akci najel na nahrávku šikovně se uvolňujícího Vantucha, puk z jeho hole se však nevyhnul třinecké hokejce, a tak s opravdu velkým štěstím nakonec proskočil mezi Hamerlíkovými betony – 1:0.

Těsně před pauzou ještě stihl spálit velkou šanci Nedvěd, to však teprve uvedl do provozu své krematorium brankových příležitostí.

Hned po přestávce totiž po akci Podkonického usměrnil kotouč místo do prázdné brány pouze na zadní mantinel a v závěru dvacetiminutovky pak zametl odražený puk do tyče. Jednoduše spiknutí zlých duchů. Mezitím už jeho četná zaváhání nabrala výrazného významu, Třinec totiž v přesilovce čtyř proti třem vyrovnal.

Ač trojice bránících Tygrů zaujala přesné, taktické postavení, Marek Pinc mezi tělem a rukou propustil nevýraznou střelu z levé strany od Martina Růžičky a celý proces dobývání tedy značně urychlil – 1:1.

Oceláři sice po vyrovnání položili několikasetgramové závaží na svou misku vah symbolizujících poměr sil v mistrovském střetnutí, v poslední pětiminutovce je však zcela porazil liberecký válec. Místy až neuvěřitelné šance ale kromě Nedvěda poslali do palicí pece i Blatný, Podkonický nebo Víšek, přičemž brankář Hamerlík se o to zasloužil minimálně.

Brankáři se v těchto chvílích vžili pouze do rolí diváků. Před Pincem dotíral Malec a liberecký gólman pouze mohl sledovat, jak si s kotoučem poradí jeho spoluhráči na brankové čáře. Absolutní bezmocnost v bitvě se začarovanými klecemi poté prezentovala spolupráce Kašpaříka a Bartoviče, když nejlepší střelec domácích při ráně z hranice brankoviště do nekryté brány nastřelil zády otočeného a u protější tyče postaveného Hamerlíka.

Nakonec ale Liberečtí zlomili prokletí, konkrétně pak ten nejpovolanější, Petr Nedvěd. Tygři ve trojici před sebou hnali bývalého parťáka Zíba a přečíslení vyřešili výtečně. Blatný si s kapitánem několikrát narazil, a ten poté rychlým švihem přehodil brankářův beton - 2:1.

Jenomže severočeskou idylu slezští nájezdníci zanedlouho naprosto rozprášili. Během několika sekund se o znehodnocení celozápasové snahy domácího týmu postarali Ladislav Kohn s Davidem Květoněm, když čtyři, respektive pět minut před závěrem základní hrací doby prostřelili Pince vždy v ideálním postavení těsně za kruhem.

Domácí hokejisty neproměněné příležitosti přišly opravdu velmi draho. Oceláři zvrátili duel v tu nejvhodnější dobu, protivníkovi již na vyrovnání čas nezbyl.