Střelecká dominance přinesla vyrovnání, druhý bod už ale ne

38. kolo, pátek 25. ledna 2019

2:1sn
(1:0, 0:0, 0:1 - 0:0)

Branky a nahrávky

Branky a nahrávky: 6. P. Zdráhal (Š. Stránský), rozh. náj. Roman – 48. M. Kvapil (Birner, Filippi) Vyloučení: 3:4. Využití: 0:1. V oslabení: 0:0. Diváci: 5 893. Střely na branku: 25:42. Průběh utkání: 1:0, 1:1, 2:1. Rozhodčí: Jeřábek, Mrkva – Gebauer, Lederer.

HC Vítkovice Ridera

Bartošák (Dolejš) – Výtisk (A), D. Krenželok, Šidlík, Gregorc, Mrázek, Černý – Olesz (C), Lev, Dej – D. Květoň, O. Roman, Tybor – Kucsera, Poletín, Szturc (A) – Schleiss, Š. Stránský, P. Zdráhal – Baláž.

Bílí Tygři Liberec

Will (Schwarz) – Derner, Stříteský, Šmíd (A), T. Hanousek, Ševc, Doherty, Maier – Birner, L. Hudáček, Lenc – M. Kvapil, Filippi, Valský – L. Krenželok, P. Jelínek (C), Ordoš – J. Vlach, Redenbach, M. Zachar.

Kdo přišel na zápas později, nemusel tentokrát litovat. Kvůli poruše rolby totiž úvodní buly padlo s půlhodinovým zpožděním, což samozřejmě nebylo pro hráče obou celků nic ideálního. Když už se začalo hrát, vstoupili na čerstvě upravenou ledovou plochu lépe Tygři.

Po narážečce s Tomášem Filippim se s pukem do mezikruží dostal Martin Ševc, a byla škoda, že střelou švihem nechal vyniknout Bartošáka. Strážce domácí klece svůj tým podržel také při následném oslabení, aby se Vítkovice ze spíše ojedinělého výletu do brejku ujaly vedení. V situaci dvou proti jednomu poslal touš Šimon Stránský chytře na Willovy betony, za které ho bez větších potíží doklepl Patrik Zdráhal - 1:0.

Liberečtí hokejisté stále stupňovali svoji převahu na kotouči, jenže přes dobře bránící Ostravany nevedla cesta jen tak snadno. Vyrovnat mohl Lukáš Krenželok poté, co jej pohotově vybídl před brankou kolega Petr Jelínek. První jmenovaný nezasáhl neposedný puk zcela ideálně a Bartošák své území znovu uhájil. Vítkovice o sobě daly vědět zásluhou Romana, jenž klepl do kotouče na pravém kruhu. Roman Will odmítl kapitulovat, taktovky se tedy až do konce první části chopili hosté. Poslední dvě minuty se puk bez ustání držel v blízkosti Bartošáka, v záplavě střel ovšem chyběla vyloženě stoprocentní příležitost.

V úvodu další třetiny dostali Vítkovičtí k dispozici přesilovku. Zahrozil v ní Zdráhal, k němuž se odrazil kotouč mezi kruhy. Roman Will si připsal důležitý zákrok! Za okamžik se stejná příležitost naskytla také šelmám. Tomáš Filippi z levého kruhu místo střely nabídl puk na teč Michalu Birnerovi, ovšem Patrik Bartošák ho, roztažen přes brankoviště, nepustil dál.

Následovala silnější pasáž Ridery. Blaž Gregorc měl před sebou dostatek prostoru, aby si najel až do levého kruhu, načež měl Roman Will plné ruce práce. Ještě blíže ke gólu byl Kucsera, jenž vzal přečíslení tří na proti jednomu na sebe. Z pravého křídla si najel na osu hřiště, branku ale ke štěstí Tygrů netrefil!

V prostřední dvacetiminutovce žádný gól nepadl, a to také kvůli tomu, že obě mužstva neproměnila krátce po sobě samostatné úniky svých hráčů. Nejprve obdržel přihrávku do jízdy aktivní Tomáš Filippi, který nic nenaznačoval. Bohužel však vystřelil přímo do lapačky. Za Vítkovice pro změnu chvátal proti bráně Patrik Zdráhal. Ani on se nezdráhal vypustit zakončení bez naznačování, nicméně také v tomto případě uspěl maskovaný muž. Roman Will vytěsnil pryž do ochranné sítě, do třetí části tak vystupovali svěřenci Filipa Pešána s těsným mankem.

Po návratu z kabin mohl navýšit náskok Ostravanů Szturc, jenž po křižné přihrávce zpoza kruhů jistého Romana Willa nepropálil. Severočeši už neměli na co čekat. Tomáš Filippi našel zpoza klece kanonýra Marka Kvapila, ovšem Patrik Bartošák jeho obrovskou šanci zastavil vyrážečkou! Naši hokejisté stále zvyšovali obrátky, a dalo se říct, že vyrovnání viselo ve vzduchu.

A na zem ho stáhl kdo jiný, než Marek Kvapil! Lídr kanadského bodování si zpracoval exkluzivní přihrávku od Michala Birnera a pověsil puk do prázdné pokladnice - 1:1. Obrat mohl být dokonán hned vzápětí. Obrovská škoda, že Tomáš Filippi mířil po křižném pasu Ladislava Šmída pouze těsně nad horní tyčku.

V době, kdy byl nápor šelem prakticky nejsilnější, se Martin Ševc dopustil sekání. Početní výhodu neodehráli hokejisté s rytířem Vítkem na hrudi vůbec špatně. Od úspěchu je dělila pouze kouzla Romana Willa, který senzačně zastavil zakončení Tybora z přebrankového prostoru do odkryté poloviny klece! Jelikož oba maskovaní muži uhájili svá teritoria až do konce základní hrací doby, přišla na řadu nastavená pětiminutovka.

Hned v jeho úvodu mohl drama ukončit Marek Kvapil, avšak krásná rána zpoza kruhů zacinkala na tyčku! Jelikož si poté naši hokejisté zásluhou extrémní obětavosti poradili při oslabení ve třech proti čtyřem, přihlásily se o slovo samostatné nájezdy. V nich se prosadili Zdráhal s Kvapilem. Rozuzlení přišlo až v sedmé sérii, ve které přisoudil domácím bonusový bod bekhendovým blafákem Ondřej Roman - 2:1.

Ohlasy

Jakub Petr
„Souhlasím, že v hlavní roli dnes byla rolba, i před nájezdy. (úsměv) Rozhodně to z naší strany nebyl úmysl, s libereckou organizací máme dobrý vztah. Podmínky byly pro všechny stejné. Měli jsme teď dlouhou sérii domácích zápasů, a přijeli k nám, dle mého názoru, tři velcí favorité na titul, přičemž Liberec byl dalším z nich. Jsem rád, že mužstvo k těm zápasům přistoupilo tak, jak přistoupilo. Samozřejmě, ani v jednom z těch utkání, ať beru Kometu, Třinec, nebo Liberec, jsme nebyli lepším týmem. V kontextu středečního zápasu, kdy byl den otevřených dveří, a každý si k tomu řekl své, jsem rád, že to mužstvo zareagovalo a do puntíku plnilo taktiku. Jak říkám. Nebyli jsme lepším týmem, ale byli jsme týmem, který chce favoritu co nejvíce znepříjemnit cestu za vítězstvím, což se dařilo. Byla tam i velká šance na odskočení na 2:0, nicméně celkově bych řekl, že musíme být maximálně spokojeni s tím, že jsme brali bonusový bod. Jediné, co mě mrzí, a co je obrovská škoda, je atmosféra. Tento zápas si zasloužil daleko větší a bouřlivější kulisu.“

Filip Pešán
„Do utkání jsme nevstoupili vůbec dobře. Nebyli jsme připraveni na pozdní začátek, což nebyla výhoda ani pro jeden tým, a zaslouženě jsme prohrávali 0:1. Pak se zápas vyrovnal, a čím dále spěl, tím jsme tahali za delší konec. Hráli jsme proti urputné defenzivě soupeře v jeho obranném pásmu. Trošku jsem doufal, že Radek Tybor nebo Rosťa Olesz odvolají jeden z faulů, které na ně byly písknuté... Bohužel se tak nestalo, což si myslím, že jsou věci, které by měly být ze strany hráčů nějakým způsobem ovládány. V nájezdech jsme měli šanci zápas vyhrát, avšak bohužel se tak nestalo.“