Už se to blíží! Jaké jsou finálové zkušenosti libereckých hokejistů?

Bílí Tygři už netrpělivě vyhlížejí extraligové finále, do kterého se liberecký klub probojoval vůbec poprvé ve své historii. Na soupisce týmu se ale najde pořádná řádka hráčů, kteří finálové zkušenosti nasbírali v minulosti. Kdo všechno už si tedy odbyl závěrečnou bitvu o titul?

Nejzkušenějším finalistou Ševc, v závěsu Lašák

Bezpochyby nejvíce zážitků s finálovými sériemi má obránce Martin Ševc. Ten se nejvýrazněji zapsal ve Švédsku, kde si o titul zahrál hned pětkrát a ze svých účastí ve finále vytěžil hned 4 tituly (3 s Färjestadem a 1 se Skellefteou). V sezóně 2013/2014 se Ševc ucházel dokonce o Gagarinův pohár pro vítěze KHL, s pražským Lvem ale nakonec podlehl ruskému Magnitogorsku. Sám řízný bek své zkušenosti bere spíš s rezervou. „Evidentně si umím vybrat dobré týmy,“ vtipkuje.

Bohatá je také finálová sbírka nejzkušenějšího Tygra Jána Lašáka. Sedmatřicetiletý gólman pamatuje dvě bitvy o titul v české extralize s Pardubicemi, v jejichž dresu si v sezóně 2004/2005 sáhl na samotný vrchol. O dva roky později se stejným týmem nestačil jen na Spartu, letošního soupeře Bílých Tygrů.

Nebyly to však první Lašákovy zkušenosti s bojem o trůn. Rodák ze Zvolena totiž již dříve odchytal i dvě finále mistrovství světa a zatímco v Petrohradě 2000 se musel se spoluhráči sklonit před Čechy, v olympijském roce 2002 už se historického titulu pro Slovensko dočkal. „Ve finálových zápasech, co jsem hrál, jsem udělal pár dobrých i špatných věcí. Je potřeba se z toho poučit. Mám to v hlavě, přemýšlím nad tím,“ přiznává Lašák, jehož poslední finálový zážitek se datuje do sezóny 2009/2010, kdy ve slovenské extralize s Košicemi předčil bratislavský Slovan s Martinem Bakošem.

V Řepíkově sbírce slavný Memorial Cup

Pokud šla řeč o slovenských účastech ve finále mistrovství světa, je třeba zdůraznit, že v roce 2012 hrál o světový titul i nejproduktivnější hráč Liberce v letošním play-off Branko Radivojevič. Tehdy se to nepovedlo. Hodně dávno před tím ale Branko jako hodně mladý triumfoval v kanadské Ontario Hockey League (OHL), konkrétně v ročníku 1998/1999 s mužstvem Belleville Bulls.

Velmi zářivou stopu zanechal v zámoří i Michal Řepík. Ten v roce 2006 s vancouverskými Giants vyhrál pro změnu Western Hockey League (WHL) a to ještě nebylo všechno. Titul zajistil Řepíkovu týmu pozvánku na slavný Memorial Cup, kterého se pravidelně kromě pořádajícího celku účastní vítězové tří prestižních kanadských lig OHL, WHL a QMJHL. Vancouver turnaj opanoval a rodák z Vlašimi se mohl radovat z dalšího severoamerického primátu.

Své první evropské finále si Řepík zahrál s pražským Lvem v roce 2014, když tentokrát neúspěšně čelil ruskému Magnitogorsku. „Hrál jsem finále v zámoří i za Lva a nějaké zkušenosti jsem nabral. Hlavně v KHL hrát proti Magnitce o titul byla velká škola. Každý, kdo si tohle zahraje, tak si nějaké zkušenosti odnese. Svrbění během úvodního buly tam bude, ale jinak na to myslet nebudu,“ ujišťoval šikovný pravák.

Do finále KHL se se svým parťákem probil také Michal Birner. Jak už bylo řečeno, Lev Gagarinův pohár nezískal. Důrazného forvarda však může hřát u srdce šest let starý titul z Finska s TPS Turku.

Čeští mistři světa

Ján Lašák není jediným mistrem světa v kádru Bílých Tygrů. U heroického výkonu českého národního týmu na šampionátu v Německu završeném vítězstvím ve finále nad Ruskem totiž nechyběli Petr Vampola a Tomáš Mojžíš. Sám Vampola získal také český titul, když v play-off 2013 dokráčel k poháru s Plzní.

Zatím poslední velké finále národního týmu do dvaceti let zase pamatuje obránce Jan Výtisk, jenž v roce 2001 nechyběl na soupisce juniorských mistrů světa. „Neskutečné, úžasný zážitek. Na to nikdy nezapomenu. Byl bych rád, kdybych se to teď zopakovalo,“ vzpomíná liberecký kapitán, který v sezóně 2001/2002 bojoval i o extraligový titul. „Hrál jsem finále s Vítkovicemi proti Spartě a prohráli jsme 0:4,“ ohlíží se zpátky do minulosti řízný zadák.

Po jeho boku v téže sérii změřil síly se Spartou také Lukáš Krenželok, který si tehdy odbýval premiérovou sezónu v nejvyšší soutěži. Na druhé finále čekal Krenželok s Vítkovicemi osm let, ale podobně jako proti Spartě i ve finále s Pardubicemi zůstal poražen.

Ordoš s Lakatošem u největšího mládežnického úspěchu

Zajímavou finálovou zkušenost mají i dva liberečtí benjamínci Dominik Lakatoš a Jan Ordoš. Ačkoliv se nejednalo o velké seniorské finále, nesmíme titul staršího dorostu ze sezóny 2013/2014 v žádném případě opomenout, jelikož se jedná o dosud největší úspěch tygří akademie. Oba hráči patřili k oporám.

Do úplného výčtu hokejistů, kteří v minulosti nastoupili do finále, chybí už jen Petr Jelínek. Toho měla v sezóně 2008/2009 ve svém středu Slavia, jíž se ale tehdy obhajoba titulu nepovedla. Po šestizápasovém dramatu musel Jelínek skousnout prohru s Karlovými Vary. Věřme, že se Petr i další neúspěšní finalisté dočkají letos a získají pro Liberec historický úspěch!