Martin Ševc: Musíme udržet emoce a poslat je tím správným směrem!

Martine, kdybys měl vypíchnout, jen jedinou věc na vašem výkonu, v čem bylo pondělní a úterní utkání jiné?
Stačí jedno slovo – disciplína. Po třetím zápase jsme si to s klukama vyříkali. Věděli jsme, že takto hrát ve finále nejde. Věděli jsme o čem to je. Obrátit myšlení na pozitivní vlnu. Vzájemně se hecovat a povzbuzovat mezi sebou. Vyvarovat se zbytečných faulů a provokací. Hrát co nejčastěji 5 na 5. To se nám naštěstí ve 4. utkání povedlo.

Prozradíš, jak jste si něco takového „vyříkali“?
Jak už jsem řekl, všichni jsme věděli, že jsme 3. utkání vůbec nezvládli především psychicky. Stálo nás to zápas a bylo potřeba si to vyříkat hned. Meeting jsme udělali hned po večeři. Na videu jsme si ukázali jednotlivé zákroky, které nám přišly v zápase sporné, a shodli se na tom, že byly posouzeny správně. Neměli jsme se na co vymlouvat a na koho to svádět.

…hlavní slovo měl kouč Filip Pešán?
Samozřejmě to vedl Filip a řekl si svoje. Pak si vzali slovo i někteří starší kluci. Ale jsme jeden tým. Když má někdo co říct, tak to řekne, ať je mu dvacet nebo třicet. Vzájemně se respektujeme.

Překvapilo vás nasazení Marka Schwarze?
To asi ani ne. Trenéři chtěli zkusit něco změnit. Mára naskočil už do 3. třetiny v pondělí a chytal parádně. V tu chvíli jsme se snažili s utkáním ještě něco udělat a hráli jsme hodně otevřeně, takže se to tam na něj párkrát „valilo“, ale Švára si pokaždý poradil. Nasadil tak trenérů brouka do hlavy. Zkusili ho i ve 4. zápase a on se odvděčil. Pro nás to byl do jisté míry taky impuls, ale zase tolik jsme to neřešili. Během celý sezóny se několikrát ukázalo, že Jánko i Marek chytají výborně. Máme dva velmi dobrý gólmany, kterým věříme. Myslím, že to je pro nás výhoda.

Po třetím utkání ses dostal do středu mediálního zájmu kvůli kontroverzi s trenérem Sparty Josefem Jandačem a následným vyjádřením na jeho adresu. Chtěl by ses k celé záležitosti vyjádřit ještě s časovým odstupem?
Už bych se k celé záležitosti nechtěl příliš vracet, ale s časovým odstupem uznávám, že ze mě v tu chvíli mluvili emoce. Každý zápas prožívám a teď v play-off to není jen o jednom zápase, ale o celých sériích. Člověka nadzvedne, když mezi finálovými bitvami čte v novinách, jak trenér našeho finálového soupeře poukazuje na fakt, že nám snad rozhodčí nadržovali ve čtvrtfinále i v semifinále. Obě ty série jsme zvládli naší hrou, nikoliv výroky rozhodčích. Přišlo mi ze strany Sparty zbytečné nebo spíš tendenční na to poukazovat. Stejně jako obhajoba zkratu Lukáše Klimka. Myslím, že takové kopnutí bruslí neomlouvá ani předcházející zákrok. Po něčem takovém by měla následovat snad jen omluva. Stejně tak mi přišlo vypočítavé „veto“ na rozhodčího Šindlera, který myslím si, druhý zápas odpískal dobře. Sparta s námi zkrátka nechce hrát hokej. Přeje si kouskovat hru. Tohle všechno se ve mně po třetím zápase, který se nám navíc nevydařil, sečetlo a já neudržel nervy. Co se týká mých dalších osobních útoků na trenéra Jandače, uznávám, že toto do médií nepatří.

Série se v pátek vrací do Liberce. Na čí straně bude teď psychická výhoda?
Vůbec bych nemluvil o nějakých psychických výhodách. V moderním hokeji jsou týmy strašně vyrovnaný a každej zápas je jinej. Teď budeme mít výhodu svého domácího zázemí a ještě vetší podporu fanoušků. Pro nás ale zůstávají úkoly stejné. Musíme udržet emoce a poslat je tím správným směrem, tak jak se nám to povedlo v úterý. Musíme hrát svoji hru a soustředit se na ni. Pak je v podstatě jedno, jestli hrajeme doma nebo venku.

Martine, díky za rozhovor