Fenomén jménem Mistrovská kocovina? Bílí Tygři se vzepřeli statistikám

Liberecký klub působí v extralize již patnáctou sezonu a právě v těchto letech byl pojem "Mistrovská kocovina" nejčastěji skloňován. Stačí se podívat na další statistiku: Titul vyhrálo během čtrnácti odehraných sezon hned devět týmů.

Více, než jednou dokázala v tomto období zvítězit například pražská Sparta, která navíc drží jako jediná unikát - zvládla titul obhájit. Stalo se tak v letech 2005/06 a 2006/07.

Náš tým je tak devátým celkem v řadě, který musí teorii o mistrovské kocovině potvrdit nebo vyvrátit.

Zatím to vypadá, že bychom měli patřit mezi ty výjimečné týmy, které se se sezónou po zisku titulu popasují úspěšně. S 56 body patří Bílým Tygrům aktuálně třetí příčka tabulky.

Únava nebo psychika?

Hledat faktory, které prudké výkyvy formy po zisku titulu způsobují, není vůbec jednoduché. Jedním z nich jistě může být únava. Vždyť zatímco vrcholí finálové série play-off, v týmech, které vypadly v dřívějších fázích sezony, již pomalu startuje letní příprava.

To koneckonců připomněl před startem nového ročníku i trenér a sportovní manažer Bílých Tygrů Filip Pešán. "To, že týmy po mistrovských oslavách pozdě naskočí do přípravy a jejich program je zkrácen téměř o měsíc, je podle mě jednou z hlavních příčin horších výsledků," myslí si.

K tomu se pak postupně nabalují další faktory, třeba ty psychické. "Hráči mohou mít také lehčí hlavu, že něco dokázali. Pak opravdu nastává taková ta kocovina," vysvětloval Pešán v rozhovoru v době, kdy vrcholila příprava Bílých Tygrů.

V neposlední řadě tu jsou i vnější příčiny. V cestě za titulem se většinou mnoho hráčů předvede ve skvělém světle. Následuje zájem zahraničních týmů a odolat vábení z KHL nebývá příliš jednoduché. Jindy se zase ikony klubu rozhodnou na vrcholu ukončit kariéru, jako se stalo například Litvínovu s Martinem Ručinským.

Jak se kocovině vyhnout?

Při pohledu na poslední extraligovou dekádu je vidět, že "Mistrovská kocovina", potkala celou řadu extraligových šampionů. Jen málokterý klub se jí dokázal zcela vyhnout a jen těžko tedy budeme hledat nějaký osvědčený recept, který by na ni měl platit. Kyselá okurka v tomto případě rozhodně nestačí.

Trenér Filip Pešán se o svůj lék na kocovinu podělil: "Musíme si to udržet srovnané v hlavách!" A doplnil: "Loni jsme šli štěstí naproti výraznou a důraznou každodenní prací a také velkou pokorou. To se snažíme v hráčích držet i letos. Věřím, že nám každodenní práce a stoprocentní přístup zajistí, že i letošní sezóna bude úspěšná," uzavírá Pešán.

Zatím se tento přístup Bílým Tygrům skvěle vyplácí!

Kocovina v praxi

O Spartě a jejím dvouletém panování mezi lety 2005-2007 už řeč byla. Ještě před pražským klubem se s "kocovinou" zvládl vypořádat i Zlín, který po titulu v ročníku 2003/04 hned v následující sezoně vyhrál základní část a následně dokráčel až do finále, kde ovšem nestačil na Pardubice.

Právě u Pardubic a jejich titulu z roku 2005 ale začíná černá bilance. Po dvou vítězstvích v základní části v řadě a následně mistrovském titulu se jim cesta za obhajobou vůbec nevydařila. Východočeši se po dlouhé době nedostali ani do play-off! O rok později přitom Pardubičtí vystřízlivěli a opět figurovali mezi elitou...

Další titul vybojovala pražská Slavie, té se ale kocovina rozhodně netýkala. Vždyť v sezoně, kdy titul z ročníku 2007/08 obhajovala, dokráčela až do finále. Tam ovšem sešívaná cesta za obhajobu skončila na hokejkách Energie Karlovy Vary. A tehdy se zrodil asi nejvýraznější mistrovský propad v extralize.

Západočeši tři roky po sobě s jistotou dokráčeli do play-off. Na třetí pokus vystoupali Karlovarští až na vrchol, ale následoval prudký pokles. Do osmičky nejlepších už se od zlatého ročníku 2008/2009 nepodívali ani jednou a jen výjimečně se vyhnuli bojům v baráži.

Pro milovníky statistik vyjádřeno čísly: Karlovy Vary od zisku titulu končí průměrně na dvanácté příčce extraligy (průměrné umístění činí přesně 11,71).

Výjimky potvrzující pravidlo

Z dalšího mistrovského titulu se v roce 2009/10 radovaly znovu Pardubice, které se tentokrát s rolí obhájce popasovaly mnohem lépe. Vždyť v následujícím ročníku se s klidem dostaly do play-off a dokráčely si až pro bronz. Jak však praví známé rčení, výjimka potvrzuje pravidlo.

Sezona 2010/11 měla jasné šampiony. Oceláři Třinec ovládli základní část a následně nepoznaly přemožitele ani v play-off. Ale obhajoba? To vůbec ne! Naopak, Třinečtí se pouze těsně z desáté příčky dostali alespoň do předkola nadstavbové části. Tam jim vystavil stopku Zlín.

A úplně stejnou cestu zažily také Pardubice. Mistr ročníku 2011/12 jen o bod proklouzl o rok později do předkola play-off a v něm se rovněž ze soutěže pakoval. Kocovině se nedokázala úplně vyhnout ani Plzeň, která v sezoně po oslavách titulu sice bez problémů dokráčela di play-off, ale sen o obhajobě skončil velmi rychle, už ve čtvrtfinále.

Po poháru do baráže

Ani v případě Zlína, který v ročníku 2014/15 postoupil do play-off ze šesté příčky, o propadáku mluvit nemůžeme, nicméně ani Berani se v play-off do bojů o cenné kovy nezapojili.

Loňskou cestu Litvínova z mistrovských oslav až do bojů o setrvání mezi elitou není potřeba příliš připomínat. Euforie se změnila v šok, když po historicky prvním titulu skončila Verva až v baráži.

Pro zajímavost, rozdíl mezi jejím ziskem v základní části činil neuvěřitelných 50 bodů! Ze 105 bodů se v průběhu kalendářního roku stalo pouhých 55... Více mají Bílí Tygři na svém kontě už během současných odehraných 29 kol.