Ján Lašák: Hokej přináší nádherné momenty i těžké chvíle. Musíte umět přijmout oboje!

Výčet jeho úspěchů by vydal na slušnou porci řádků. Bronzový medailista z juniorského mistrovství světa, majitel kompletní sbírky medailí ze seniorských světových šampionátů, desetinásobný účastník hokejového mistrovství světa a dvojnásobný účastník olympijských her. Krom toho ale také dvakrát extraligový šampion, slovenský mistr a sběratel celé řady individuálních ocenění.

Nejen toto všechno platí o Jánu Lašákovi, který se bezpochyby v bohaté kariéře zařadil mezi ikony slovenského hokeje. Naskočil také do šesti duelů NHL, 77 zápasů KHL nebo 40 utkání v nejvyšší finské soutěži v dresu Jokeritu Helsinky. Poslední tři a půl sezony hájil tento věčně usměvavý gólman brankoviště Bílých Tygrů a také zde se zapsal výrazným písmem do klubové historie.

Dvakrát výraznou měrou pomohl týmu k zisku Prezidentského poháru, skvělými výkony se zasloužil o historicky první mistrovský titul. Památný zůstane například klíčový moment z 5. finále play-off 2015/16 proti Spartě, kdy v poslední sekundě zápasu úspěšně čelil trestnému střílení Jaroslava Hlinky a odvrátil hrozbu vyrovnání.

Uvedl se i druhou nejdelší sérií bez inkasované branky v historii Bílých Tygrů, když během uplynulé sezony nepustil puk za svá záda více než 209 minut. Svými zákroky zvedal v Liberci diváky ze sedaček ve 144 extraligových duelech. Další úspěchy už ovšem v dresu s logem tygra na hrudi nepřidá.

Víš už, jakého charakteru tvé zranění je?
Něco mi puklo v koleni. Ještě čekám na další informace, půjdu na artroskopickou operaci a tam se zjistí, jak je vše vážné. Ale bylo to takové smolné, že k tomu došlo zrovna takhle na konci sezony.

Může to pro tebe znamenat konec kariéry?
To ještě v tuto chvíli nedokážu říct. Uvidíme, co mi řekne doktor, až se podívá do nohy a uvidí, jak je to celé závažné. Nechávám to v této chvíli otevřené a nechám se překvapit, co mi přinese budoucnost.

Jak se s takovouto situací vyrovnáváš?
Nevidím to nějak tragicky, přeci jen je mi už 38 let. Rozhodně z toho necitím žádné trauma nebo tak, v podstatě jsem teď úplně v pohodě. Je to součást hokejového života. Hokej přináší nádherné momenty, ale také těžké chvíle. Bez těch těžkých chvil by nepřišly žádné nádherné momenty, člověk musí umět přijmout oboje.

Máš už připravený nějaký plán, co bys dělal po konci kariéry?
Naplánované rozhodně nic nemám, ale pokud bych s hokejem musel skončit, vím, že by to v mé situaci byl důstojný konec. Poslední tři roky rozhodně stály za to. Zažil jsem v Liberci možná nejkrásnější roky své kariéry. Byl jsem tu spokojený, dařilo se mi, kolem jsem měl spoustu skvělých lidí. Všechno fungovalo, ať už šlo o trenérský štáb, marketing nebo fanoušky. Prostě vše okolo klubu. Na Bílé Tygry budu mít vždy jen skvělé vzpomínky. Ale znovu opakuji, vůbec to teď neřeším. Užívám si volno a nemyslím na to, jestli ještě budu hrát. Stejně to nemám ve svých rukách. Zatím ani nevím, v jakém stavu je ta noha.

Zahrál sis NHL, slavil jsi titul mistra světa. Jak vysoko ve své bohaté kariéře působení pod Ještědem stavíš?
Celkově velmi vysoko. Jedna věc je samozřejmě titul, ale skvělé bylo celé působení v Liberci. To prostředí... Jsem chlap z hor, mám rád lesy, kopce a hory. Liberec mi v tomhle nabízel takový pocit domova. Kdykoliv uslyším slovo Liberec, na tváři budu mít úsměv a věřím, že se sem budu často vracet. Ve své kariéře to řadím velmi vysoko.

V posledním roce jsi působil také jako brankářský mentor Romana Willa. Jak na tuto spolupráci budeš vzpomínat?
Vycházeli jsme spolu famózně. Dobré je slabé slovo, tohle bylo opravdu famózní. Fungovalo nám to na ledě i mimo led. Ve spoustě věcí jsem se v něm viděl, ať už šlo o ty dobré věci, nebo třeba o nějaké chyby na ledě i v životě. Kolikrát jsem si říkal, že jsem byl v mládí přesně takový. Bylo to pro mě příjemné a úsměvné. Jsem rád, že jsem s ním mohl spolupracovat, protože má podle mě před sebou velmi velkou budoucnost.

V kádru Bílých Tygrů v současné chvíli dochází k obměně. Odcházejí Branko Radivojevič, Radim Šimek, Ondřej Vitásek a nyní ses k nim připojil i ty. Může i tak klub v další sezoně znovu pomýšlet na úspěchy?
Rozhodně! S Filipem jsem se o tom sice nebavil, ale mám pocit, že chce mužstvo trochu omladit. Chce tak navázat na trendy, které jsou v současné době v NHL. Kvalita trenérského štábu je tak velká, že dokáže udělat s týmem znovu velké věci.

Mrzí tě, že tvůj konec vzhledem k okolnostem tak trochu zapadl a nebyla větší příležitost rozloučit se s týmem a s fanoušky?
To jediné mě teď trošku mrzí. Ale opět je to pouze hokejový život a součást mé práce. I tak budu vždy na své působení v Liberci vzpomínat v dobrém, byly to skvělé tři roky!