Bez pohybu bych byl nevrlý, přiznává při prvních trénincích na ledě matador Ševc

Ty jsi jeden z hráčů, kteří trénují individuálně. Jak tvoje příprava vypadá?
Většinou to mám tak, že začnu o týden déle než kluci. Na druhou stranu si ale nedávám tu týdenní pauzu, co teď byla a jdu rovnou na led, abych to tělo pak nemusel rozhýbávat. Radši to jedu v kuse.

Musíš se do tréninku nutit nebo už člověk za ty roky ví, co tělo potřebuje?
Já už stejně posledních pár let spolupracuji s Alešem Pařezem, takže ta příprava je podobná té, co mají kluci tady. Akorát si to uzpůsobím, jak potřebuji a nejedu zbytečně sem. Ráno vstanu a udělám si to. Jsou dny, speciálně na začátku, kdy to tělo bolí víc a musím se trochu přemlouvat, ale je to vždycky o tom tam dojít. Když už člověk začne, tak to pak jde.

Máš na to nějaký recept?
Prostě dokopat se do té posilovny dojít. Když už tam člověk dorazí, tak se hecne a dá to. Já už jsem takový, že jsem bez pohybu nevrlý, takže musím něco dělat. Kolikrát mě tam vykope manželka. (směje se)

Je individuální příprava lepší než strávit tady měsíc s týmem?
Určitě! Mám to tak, že úplně vypnu od hokeje. Dá se říct, že trénuji sám v posilovně. Zajdu si, kam chci a celkově si ten čas uzpůsobím. Nemám ještě úplně ten ostrý program, ale ta hlava si zato od hokeje odpočine víc.

Je to jenom o posilovně, nebo si přidáváš i nějaké běhání či led?
Dá se říct, že je to podobné tomu, co mají kluci tady. Mám tam hodně krátké sprinty. Jediné, co nedělám, je kolo. Je to hodně o těch sprintech, agility a o posilovně. Už několik let tedy jednou týdně chodím s kamarády v Nymburce na led, který je tam celoročně.

Už se těšíš, až ten hokejový koloběh začne?
To se úplně říct nedá. Ten začátek, ještě když je takhle pěkné počasí, je takový rozjížděcí. Je ale rozhodně fajn, že tréninky jsou takhle ráno. Člověk se pak ve zbytku dne může jít vykoupat, užít si sluníčka nebo podniknout nějaký výlet s rodinou. Ten první měsíc na ledě je trochu těžší, ale pak, až se do toho zaběhneme, tak už nám to tolik nepřijde.

Zaznamenal jsi už nějaké znamení, že se sezóna blíží? První zápas hrajete už za necelé tři týdny...
První týden se s tím ještě trochu sžíváme, i když jsme bez ledu příliš dlouho nebyli. Spousta z nás má částečně novou výstroj, takže si musíme přivyknout. Ten následující týden už do toho půjdeme opravdu naplno.

Jaký byl po přestávce pohled na kabinu a na nové spoluhráče?
Pohled na kabinu byl takový rozporuplný, protože se ještě předělává. Ale určitě to bude ku prospěchu, až to bude hotové. A na spoluhráče? Je to pro mě takové trochu smutné, když jsou kluci kolem mě čím dál tím mladší. (směje se) I když člověk s nimi taky trochu mládne. Je to trend světového hokeje a vedení to bere na vědomí. Chtějí omladit, tak doufám, že to bude fungovat.

Tvoje role, jako jednoho z nejzkušenějších, se nijak nemění?
Nejstarší ještě, doufám, nejsem. Od mého příchodu se má pozice nemění. Dostanu k sobě zase třeba nějakého mladšího kluka a já se budu snažit, aby vedle mě hokejově vyrostl.

Abys ho vyslal do NHL?
To nevím! (směje se) Ale tak nějak, aby se zlepšoval a dostával víc ice-timu. Jsme tu tři nebo čtyři zkušenější, takže když k sobě dostane každý někoho mladého, tak to bude ku prospěchu pro nás i pro ně.

A nebudou tě sledovat spíše na trestné lavici?
Já už se zklidním. (směje se)