Ladislav Šmíd: Chceme, aby se soupeři báli k nám jezdit!

V pátek jste si poradili s Hradcem. Jak důležité pro vás bylo na úvod sezony zvítězit?
Chtěli jsme první zápas zvládnout co nejlépe, což se nám myslím i povedlo. Hráli jsme s velmi kvalitním týmem, Hradec má velké ambice, ale my jsme ukázali, že máme stejně vysoké cíle. Máme tým dostatečně kvalitní na to, abychom navázali na úspěchy z minulých let.

Zato nedělní duel s Litvínovem už tak úspěšný nebyl, za což mohlo i 28 trestných minut…
Při hře pět na pět jsme odehráli velmi slušné utkání, ale co se týče disciplíny, po této stránce jsme zápas nezvládli. Prakticky půlku zápasu jsme odehráli ve čtyřech, Litvínov nás v přesilovce dvakrát potrestal. Tohle se nám nesmí stávat, tím spíš proti takovým týmům. Už předem jsme si říkali, že Litvínov hraje přesilovky výborně. Stejně jsme se ale nechali až moc často vylučovat.

Na druhou stranu jste ale i přes velké množství vyloučení soupeře přestříleli. Je tedy alespoň drobným pozitivem, že jste i v tomto zápase byli aktivnějším týmem?
Jistě, máme na čem stavět. Pořád se snažíme chodit do brány, ale musíme se tam tlačit ještě víc, aby to měl brankář co nejvíce ztížené a nic přes nás neviděl. Přišlo mi, že v Litvínově gólman snad všechny naše střely viděl, a na této úrovni platí, že když střelu vidí, většinou ji chytí. Musíme se tam víc cpát a chytře se u brankoviště rvát s bekama, aby to měl těžké. Nicméně když hrajeme pět na pět, je vidět, že dokážeme soupeře přehrávat.

Prvních devadesát minut nové sezony jste neinkasovali, čím to je?
Začíná to od Romana. Musím to zaťukat, chytá opravdu výborně. Další věcí je, že kluci hrají hrozně srdíčkem. Každý skáče do střel, od prvního do posledního. Občas se stane, že do rány skočí i dva hráči najednou. Je znát, že náš tým pro vítězství dýchá.

Zatím se naopak příliš nedaří prosazovat první útočné formaci. Má to na výsledky vliv?
Je podle mě úplně jedno, kdo to vezme na sebe. Máme za sebou teprve dva zápasy. I když nedají gól, mají pro tým velký přínos. Hrají přesilové hry, oslabení. Šance si vytvářejí, takže si myslím, že je to jenom otázkou času, než jim začnou padat góly.

Do extraligy ses vrátil po mnoha letech. Změnila se tato soutěž nějak?
Je asi trošku rychlejší. Ubylo tu starších hráčů. Sice tu pořád někteří jsou, ale týmy jsou doplněné mladými kluky. Myslím si, že Liberec nastolil určitý trend, kterým se teď ubírá spousta dalších klubů. Jde třeba o přečíslování v obranném pásmu, napadání, rychlém bruslení… Na nic se nečeká, hra se okamžitě otáčí nahoru. Je to zkrátka rychlé. Dřív si často starší hráči brali puk, rozváželi ho, bylo to takové rozvážné. Teď se hned upaluje dopředu.

Váš tým je velmi mladý, hned sedmi hráčům ještě není ani 22 let. Jak si podle tebe vedou?
Řekl bych, že velmi dobře. Dostávají příležitost a je vidět, že si jí cení. Na tréninku dřou, v zápasech je to také vidět. Moc gólů jsme sice zatím nedali, ale oni lidově řečeno jezdí po zadku a makají naplno. Odpovídá to i tomu, jak se tu v Liberci hokej dělá.

Dnes vás čeká třetí zápas během šesti dnů, na podobné vytížení jsi však z NHL zvyklý. Vyhovuje ti?
Teď jsem to tak dlouho neměl, rok a půl jsem nehrál! (úsměv) Ale je pravda, že to v NHL bylo zcela běžné. Hlavně po prohře je lepší, když se hned hraje. Už v pondělí bych nejradší hrál, abych neděli vymazal z paměti. (smích) Nemám rád, když se hraje v pátek, v neděli a pak zas až v pátek. Když prohrajete, pak na sebe celý týden v kabině hloupě koukáte a není to nic příjemného. Takhle hrajeme už dnes, navíc doma. Chceme si v domácím prostředí vybudovat takovou identitu, aby se sem soupeři báli jezdit.

Zlín bude každopádně poněkud odlišným typem soupeře, než Litvínov nebo Hradec, souhlasíš?
Co jsem slyšel od kluků, asi ano. Osobně s nimi z poslední doby žádnou zkušenost nemám. Ale myslím si, že je jedno, kdo proti nám stojí, jestli je to Brno nebo Zlín. Chceme hrát svůj hokej, kterým se prezentujeme. Pak můžeme uspět proti komukoliv.