Mário Bližňák: Koncem listopadu bych chtěl být zpět
Liberec - S Tygry slavil extraligové stříbro, zahrál si i na mistrovství světa a těšil se na novou sezonu. Mária Bližňáka však zbrzdilo nepříjemné zranění. "Bylo to tak akutní, že jsem hned musel na operaci," poodkrývá specialista na vhazování. Nyní už se ovšem pomalu připravuje na návrat na extraligový led.
Jaké zranění tě vlastně trápilo? Měl jsem nějaké problémy se zády. Jsem rád, že jsem konečně zpět na ledě. Co nejdřív bych měl být také připraven zapojit se do zápasu.
Letní přípravu jsi přitom s týmem absolvoval. Kdy k tvému zranění došlo? Vlastně ani nevím, kde se to vzalo. Jednou ráno jsem se probudil a byly tu ty potíže. Dokonce to bylo tak akutní, že jsem musel na operaci. Celé se to seběhlo hrozně rychle. Nevím, co bylo příčinou, ale nechci se tím moc zabývat. Zranění jsou součástí sportovního života.
Může tě toto zranění zad do budoucna nějak poznamenat? Vše zatím vypadá, že bych neměl mít žádné následky. Už to bylo dlouhé, těšil jsem se, až budu zpět mezi spoluhráči. Ještě potřebuji nějaký čas, abych dohnal tréninkové manko, a pak hned naskočím do utkání.
Věděl jsi hned, že tě čeká několikaměsíční přestávka? Doktoři dokonce říkali, že by má pauza mohla být ještě delší. Jsem rád, že se nám povedlo rekonvalescenci co nejvíce zkrátit. Zatím musím zaklepat, že to jde vše podle pláno.
Jaké to bylo sledovat pouze z tribuny, jak se týmu příliš nedaří? Není to nic jednoduchého. Náročnější to bylo po psychické stránce. Člověk se na zápasy jenom kouká a ví, že nemůže týmu nijak pomoci. Do toho víte, jak dlouhá cesta vás ještě čeká... Když se pak klukům moc nedařilo, měl jsem sto chutí být s nimi a pomoct jim, jenže to nešlo. Říká se, že vše zlé je pro něco dobré, tak to snad bude v tomto případě platit nejen pro mě, ale i pro celý tým. Kluci už předvádějí stejnou hru, jako v minulých letech, a vše je na dobré cestě k tomu, abychom stoupali tabulkou vzhůru.
Jak se vlastně podle tebe stane, že se týmu, který přitom hraje stále stejně kvalitně, nedaří vítězit? Člověk je naučený stále vyhrávat, ale po předchozích letech už se na nás soupeři umí důkladně připravit. Vědí, že je nečeká nic lehkého, a vyburcují se proti nám. Hrají na stodeset procent, o to těžší to pak máme. Týmu to přitom po herní stránce opravdu nešlo nějak špatně, jen tam chyběly nějaké šťastnější odrazy. Potom se to vše nabalí, máte v hlavě, že nemůžete dát gól, a veze se to s vámi. Jindy naopak stačí dát nějakou šmudlu a rázem to jde. Teď už se snad kluci trochu rozstříleli a snad se nám bude opět dařit.
Už se opět připravuješ s týmem, kdy ses poprvé zapojil do tréninku? Poprvé jsem byl s týmem na ledě v sobotu. Předtím jsem leda naskakoval individuálně, když jsem zkoušel, co všechno ta záda vydrží. Postupně jsem se teď zapojil do týmové přípravy a přidávám zátěž.
Jak těžké bylo po několikaměsíční pauze naskočit zpět na led? Něco si musíte znovu oťukat, ať už jde o nahrávky nebo o orientaci na ledě. Do toho jsou tu nějací noví spoluhráči. Ale připravoval jsem se i sám, takže pak nebylo tak těžké obnovit si všechny návyky. Něco jiného bude samozřejmě zápas, ale zatím se na ledě cítím dobře.
Utrpěla během zranění tvá fyzická kondice? Zatím je to v pořádku. Ale jak říkám, trénovat můžete leccos, ale zápas to nenahradí. Až poprvé zasáhnu do utkání, uvidím, jak dobře nebo špatně na tom s fyzičkou jsem. (úsměv)
Kdy se na tebe mohou fanoušci těšit v utkání? Věřím tomu, že koncem listopadu už bych mohl být připraven znovu nastoupit!
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet