Ctibor Jech: Snažíme se hrát různé varianty her. Trénink je veden formou soutěže

Jak jste spokojený s průběhem sezony?
Velmi. Kluky mám druhým rokem (ročník 2007), šesťáky navíc doplňujeme i kluky z ročníku 2008. Spokojení jsme s nimi dost, parta je velmi dobrá a kluci makají, jsou šikovní. Neměli jsme žádný extra velký výkyv v jejich výkonu. Už od léta to v týmu šlape a myslím, že i tréninky dělají mladším klukům radost. Snažíme se přípravu dělat zábavnou a pestrou tak, aby kluky cvičení bavila a mělo to celé význam.

Jak na tom tým je? Určitě dokážete rozpoznat potenciál velmi rychle.
Dokážeme vidět, jestli má tým potenciál. Po čase zjistíme, jaké jsou v týmu charaktery a jestli to jsou kluci, kteří žerou hokej od rána do večera, nebo jestli si jdou jen jednou za čas zabruslit. Co se týče aktuální šesté a páté třídy… Těžko říct, jak to bude do budoucna. Tým má opravdu mnoho šikovných kluků a to nejen v hokeji, ale i v jiných sportech. Jsou to kluci, kteří se nevzdávají a jen tak něco je nepoloží. Navíc si dají říct a berou si k srdci rady, což je na nich obzvlášť letos vidět.

V týmu jsou také ale rozdíloví hráči, že?
Přesně tak, velkou výhodou je, že v týmu máme hodně rozdílových kluků. Celkově je to trochu problematické. Kvalitu týmu může trochu zkreslovat fakt, když rozhodují zápasy dva rozdíloví hráči a zbytek týmu se s nimi nějak tak veze a pak je také otázkou, jak na tom budou za deset let. To ale není náš případ, tentokrát jich v týmu víc a navíc myslí týmově. Netáhnou celek hromadou gólů, ale vůbec jen samotným působením v mančaftu. Dokáží svým přístupem stáhnout víc kluků, v tom je jejich výhoda a síla.

Bude cíl vzhledem k postavení v tabulkách zřejmě obhájit loňské úspěšné výsledky?
Určitě chceme vyhrát, ale je bavíme se o mládeži, kde je nejdůležitější hráčský rozvoj. Každopádně kromě lig chceme ovládnout i domácí Kasíkův memoriál, který je obsazen kvalitně. Co se týče páté třídy také chceme vyhrávat, ale nikdy to není tak, že by to mělo být za každou cenu. Nehrajeme na výsledek, staráme se o zápasové zkušenosti kluků a jejich hráčský rozvoj. Například na posledním turnaji v Třinci jsme neustále točili všechny hráče na všechny herní situace. Porce minut byla pro všechny stejná. Nejdeme přes závit, ale určitě je výhra jeden z cílů. Ještě důležitější však je, že to, co hráči absolvují v tréninku, má smysl. Rozvoj osobnosti a hokejistů je to úplně nejprimárnější. Každopádně zároveň se snažíme u hráčů budovat vítěznou mentalitu. Kdo je poražanecký, má problém. Zároveň je pro nás svaté hrát v duchu fair play. Rozhodně nechceme bodovat díky simulaci, podvodům nebo vymlouvání se, chceme se nevzdávat za žádných okolností.

Je něco, co jste v aktuálním ročníku obměnili?
Už na konci minulé sezony jsme zavedli, že každý trénink bude mít formu soutěže. Vybereme dva kapitány, kteří si zvolí své týmy. Všechna cvičení: hra, střelba, bruslení je jako soutěž. Počítáme, kdo nasbírá víc bodů a za odměnu pak kluci jedou nájezdy, za trest musejí dělat kotouly. Tréninky mají velký náboj, je to vlastně celé taková soutěž, díky níž můžeme kluky motivovat. Je to pro ně atraktivní věc, která je ale zároveň přínosná. Zároveň jsme také přidali víc tréninků na suchu, čímž nemyslím běhání od kuželu ke kuželu, ale hry jako je například házená, florbal, fotbal, nebo střelnice. Někdy máme tyto speciální aktivity až třikrát týdně, pomáhají rozvíjet hráčské herní myšlení.

Zároveň byla zavedena změna rozdělení ročníků. Vy máte 5. a 6. třídu, Vojtěch Fiala pak 7. a 8. třídu. V čem je toto rozdělení lepší?
Určitě v tom, že kluky vidíte v podstatě dennodenně. Předtím jsme se museli domlouvat, jelikož soutěže jsou dvouročníkové, člověk zkrátka neměl takový přehled. Takto si můžeme z kteréhokoliv týmu kohokoliv posunout. Denně s hráči pracujeme a pinkáme si s nimi, jak potřebujeme. Uvedu příklad, páťák se v posledních dvou týdnech zlepšil, tak mu dáme šanci hrát za šestku a rovnou ho vidíme v zápase. Určitě je aktuální systém lepší varianta jak pro nás trenéry, tak pro kluky.

V čem se kluci za podzim nejvíce posunuli?
Každý hráč by se správně měl za nějakou dobu zlepšit a herně vyrůst. Když se toto neděje, je to pak něco špatně. Snažíme se hrát veškeré varianty her, aby se hráčům rozvíjelo herní myšlení. Důraz klademe na bruslení, málo hráčů se během své kariéry naučí správně technicky bruslit. Podobným cvičením věnujeme podstatnou část tréninků, zaměřujeme se také na zakončení. Každopádně primárním cílem je, aby kluci neměli prostoje a byli na tréninku co nejdéle na kotouči a v akci. I díky tomu se za poslední dobu zlepšilo herní sebevědomí u spousty kluků. Dalším naším úkolem je odbourávat návyky, u šesťáků už například není tolik vidět, že by někdo jen tak bezdůvodně odpálil kotouč. Kluci chtějí hrát s pukem a v zakončení je u velkého množství z nich přesnější, což je ale dáno i tím, že se ohráli a vyrostli.