Radan Lenc: Je příjemnější závodit na vrcholu tabulky než třeba na desátém místě

Radane, jak bys zhodnotil zápas, kde až tak moc branek nepadlo?
Rozebírali jsme si Spartu na videu, věděli jsme, jakým systémem hraje ve středním pásmu. Ale i přesto jsme ztráceli puky na modré a červené čáře. Bylo to těžké, ale jsem rád, že jsme tam ten druhý gól docpali.

Body ze Sparty se cení a v první třetině bylo vidět, že soupeře jasně přehráváte. Co ale chybělo k tomu, abyste náskok zvýšili a nevedli “pouze” 1:0?
V první třetině jsme měli celkem malou produktivitu střelby a menší tlak do brány. Musím uznat, že Pražané poté hráli velice dobře a byli nepříjemným soupeřem. I když náš recept na výhru nevycházel podle plánu, tak jsem rád, že se to povedlo a dotáhli jsme to do vítězného konce.

Sparta se v jednadvacáté minutě začala dostávat do hry. Čím to bylo?
Možná k tomu tak trošku přispěly přesilovky, které se tak úplně nevydařily. Měli jsme tam šanci dát gól, ale nedali jsme, naopak Sparta dobře bránila a to jim mohlo dodat více síly a začala se cítit komfortněji. Nebyli pod takovou palbou, protože jsme vystřelili za druhou třetinu asi pětkrát, to určitě neni dobré číslo. Myslím si, že ani v útočném pásmu jsme se dlouho neudrželi, takže to je určitě nakoplo a hrálo se proti nim extrémně těžce.

Ohledně právě té ofenzivy, minule dali jednu branku, teď dvě. Jak to vnímáte?
Teď je možná naše střelecká produktivita trošku v útlumu, ale sbíráme body a to je důležité.

Co říct k herní činnosti tvého dvojčete Romana Willa?
Fantastický výkon, teď nás opravdu drží. Třeba se to jednou překlopí na druhou stranu, my budeme dávat více gólů a Roman by si mohl dovolit nemít svůj den. Ale jsem rád, že se mu daří a věřím, že mu to vydrží co nejdéle.

Nedá se nedodat, že vás obzvlášť v tomto zápasu výrazně podržel ve hře o body.
To je úplně bez debat, Roman tam měl nespočet obtížných zákroků, spoustu zacloněných, tečovaných a mnoho přímých střel, se kterými si výborně poradil, a patří mu velká zásluha za to, že jsme vyhráli.

A druhá zásluha je tvoje, protože v 56. minutě byl najednou rychlý protiútok, střela a tři body jsou v Liberci! Jaká byla poté euforie?
Předcházelo tomu dobře vyhrané buly od Libora Hudáčka, kotouč byl shozen za bránu a já ho předal Michalu Birnerovi. Ten poté přihrál Tomáši Hanouskovi, který perfektně vystřelil. Puk zůstal před brankářem Machovským a já využil nejkratší cestu, plácnul jsem do něj a projel pod ním. Je to možná trošku šťastná, ale velmi ceněná branka.

Tvůj gól rozhodl nejen o zisku tří bodů, ale také o tom, že jste se dostali do čela extraligové tabulky. Zbývá ale ještě mnoho kol, takže na prozatimní umístění asi zatím nepohlížíte...
Rozhodně ne, ještě nás čeká ohromná porce zápasů a všechno může být úplně jinak. Věřím ale, že pokud budeme pečlivě sbírat body z domácích i venkovních zápasů, udržíme si nějakou vítěznou linii, abychom byli pořád nahoře. To je takový náš chtíč, který nás žene dopředu.

Jak tebe osobně baví dostihy na čele tabulky, kde se předbíháte s Třincem?
Je příjemnější závodit na vrcholu než třeba na desátém nebo jedenáctém místě. Na druhou stranu to vůbec nic neznamená, sice je to pozitivní, ale pro nás je důležitý každý zápas, do kterého vstupujeme, a tam chceme vyhrát. Jestli nás to posune níž nebo výš, na to nehledíme.