Sezóna ukázala náročnost ligy. Bylo potřeba v nás probudit talent, říká Martin Ryšavý

V sezóně jsi naskočil společně s Filipem Jansou do všech zápasů. Jak uplynulý ročník hodnotíš?
Byl velmi složitý. Musel jsem se adaptovat z juniorského na dospělý hokej, navíc nebyly ideální ani výsledky. Bylo potřeba, abych se hodně věcem přizpůsobil. Jak pro mě, tak pro tým, to bylo náročné. Ale budu se za ním ohlížet spíš pozitivně, jelikož jsem udělal nějaké pokroky. Z týmového hlediska to není ten úspěch, který jsme čekali.

Byl pro tebe uplynulý ročník náročný i co se psychické stránky týče? V jednu chvíli jste se museli vymaňovat z pozice znamenající baráž…
Byl to nezvyk. Na úplně opačném konci jsem byl minulou sezónu. Ta byla navíc velmi dlouhá, takže jsem se víceméně jen otočil a šel do nového týmu, kde jsme měli nějaké ambice, které jsme ze začátku úplně nedokázali plnit. Bylo to náročné. Je daleko lepší chodit na zimák a trénovat, když se vyhrává. Druhá stránka byla v tom, jak náročné bylo to, že jsme to chtěli zlomit. Občas je to složité, ale jsem rád, že se nám to od ledna podařilo. Měli jsme dobré série a podle mě jsme hráli dobrý hokej. Na druhou stranu je nutné se z toho poučit a vzít si do další sezóny spíš druhou část té letošní.

Bereš právě tuhle úspěšnější část jako něco, co může být do nadcházející sezóny bráno jako pozitivní?
Podle mě jsme všichni poznali, že když jsme se začali soustředit jen na ty jednodušší věci, tak nám to šlo. Nemám pocit, že bychom nebyli dost talentovaný tým. Talent tu je ve všech různých oblastech, akorát to v nás bylo potřeba zlomit a dostat z nás to, co jsme potřebovali. Myslím si, že nám to může jen pomoct. Můžeme se za tím ohlížet jako za určitou školou. S ponaučením a hlavně s respektem k tomu, že je ta liga těžká.

Jakou roli v průběhu ročníku sehráli starší hráči?
Každý člen týmu nějak pomohl. Snažil jsem se koukat na hodně starších kluků a od každého si kousek vzít, koukat se na jejich přístup, jak pracují a jak se staví k zápasům. Odnesl jsem si hodně. Když máme v týmu takové hráče, jako je Šimi, Filíny, Vlašák nebo Dery, kteří mají odehráno víc jak já za celý život, tak je to pro nás mladé výborná škola. Když nám to třeba úplně nešlo, tak nás podporovali. Snažili se nás udržovat klidnými a pomáhali nám ve všech oblastech.

Prozradíš nám, jaké jsou tvé plány na léto?
Hlavní u mě bude na nějakou dobu vypnout od hokeje. Poslední čtyři ročníky byly náročné. I tenhle první v Liberci, kdy jsem vlastně šel ze sezóny do sezóny. V juniorce jsem za předešlé roky odehrál hrozně moc zápasů a nebyl příliš čas si od toho oddechnout. Teď si od hokeje potřebuju odpočinout, celé to v hlavě vstřebat, popřemýšlet nad tím. A v květnu začít pracovat a být na další rok co nejlépe připraven.