Jaroslav Nedvěd st.: Některých chyb se musíme vyvarovat

Myslím si, že ne. My jsme měli ve druhé třetině dvě nebo tři vyložené šance, které jsme bohužel neproměnili. Poté jsme nesehráli dobře dvě, tři přesilovky, ze kterých se nám také nepodařilo vstřelit branku, což nás zřejmě rozhodilo a hráči přestali bruslit a pak se nám už nepodařilo dostat se do nějakého většího tlaku.

Liberci se pak ještě jednou podařilo odskočit soupeři na dvoubrankový rozdíl v závěru druhé třetiny, ale takřka v zápětí ihned inkasoval…

Tam se stala ohromná chyba, že jsme dostali ten gól, protože to kluky určitě trochu nahlodalo a takhle zkušený tým a obzvlášť hráči, kteří v té chvíli byli na ledě, by si ten závěr třetiny neměli nechat odejít.

Co jste řekli hráčům před třetí třetinou?

Trochu jsme zamíchali se sestavou. V těch prvních pětkách se prohodili hráči, ale moc to bohužel nepomohlo. Dostali jsme se do pasivity a byli jsme bez bruslení. Pak už to byla z naší strany jen křeč.

Vypadá to, že hokejistům moc neprospívají ty „extra“ zápasy. Naposledy, když se hrálo netradičně od 14 hodin, Liberec také prohrál. V tomto zápase pokazil oslavu hattrick Vlasáka. Není to tak trochu paradox?

No, tak já nevím jestli to je zrovna tímhle. Nemyslím si ani, že by to mělo na hráče nějaký ohromný vliv. Hráče jsme na tohle připravovali, aby věděli k čemu dojde, aby byli nabuzení po celou dobu a začátek utkání se nám povedl, jen se to pak zvrtlo v druhé třetině.

Vy sám jste byl jedním z oslavenců, kteří si na ledě užil oslavy na začátku utkání. Jak jste si to užil, co jste cítil a jaké emoce ve vás převládaly?

Tak člověk si rád zavzpomíná, když tady s některýma těma hráčema hrál. Ono je to už pomalu padesát let, takže hlavou při vzpomínkách proběhne ledacos. Jsem moc rád, že jsem se s kamarádama mohl sejít, protože se zas tak často nevidíme. Myslím si, že to byla dobrá oslava jednak narozenin Ctibora Jecha a také 400 utkání Bílých Tygrů v extralize.

Je to asi velký rozdíl, když člověk srovná tu dobu, kdy jste tu hrál vy a dnešek, kdy je tu moderní aréna a skvělé zázemí…

Tak to je úplně o něčem jiném. Já si ještě pamatuju, když jsem tady začínal hrát za dorost, když jsem přišel z Jihlavy a tady byl otevřený stadion a mrazy jako hrom. Když jsme chtěli hrát, tak jsme si nejdřív museli odklidit plochu. Když se dneska dívám na ty mladý kluky, jak to mají všechno na talíři, tak to je velký rozdíl, nedá se to s mojí dobou vůbec srovnávat.

Teď zpět k současnosti. Bílé Tygry čeká finále základní části, bohužel ale sehraji všechna čtyři utkání na ledech soupeřů. Jak se dají hráči připravit na tohle těžké období?

Tak první bude Slavia a pak Litvínov, Znojmo a Budějovice. Osobně si myslím, že se dá hrát na každý z těchto týmů. Poslední zápas, který jsme hráli na Slavii, jsme prohrávali 1:4 a nakonec jsme to dotáhli až na 3:4 a Slavia se klepala o výsledek v posledních minutách. V těch nadcházejících zápasech musíme předvést jiný výkon, než jsme předvedli proti Plzni.

Co konkrétně je potřeba zlepšit? Je to bruslení, důraz nebo ještě něco jiného?

Myslím si, že dneska od druhé třetiny určitě bruslení, pak také takovou tu taktickou vyzrálost, protože děláme spousty chyb, kterých se musíme do budoucna vyvarovat. Také mi připadalo, že jsou někteří hráči jakoby unavení, například Vrbata a Nedorost, kteří přijeli z nároďáku. Oba odehráli dobře jen první třetinu, pak už jejich výkon nebyl takový, jaký jsou oba schopni podat.

Pane Nedvěde, děkuji za rozhovor a do závěrečných bojů přeji hodně štěstí.