V mládeži se v loňské sezóně odvedlo kus práce
Kromě práce asistenta „A“ týmu se v roli metodika aktivně zabývá i nastupující generací mladých Tygrů. Filipu Pešánovi tak v dubnu udělala radost svým mistrovským titulem 8. třída, naopak stále nevstřebal letošní působení ve starším dorostu.
Těžká otázka na úvod. Nicméně myslím si, že až na působení staršího dorostu můžeme být letos spokojeni. Ročník se povedl více či méně všem třídám včetně žen.
Začněme u nejmenších kategorií. Jak jste spokojen v úseku přípravky a minihokeje (po 4. třídu)? Zrovna tady nelze nic jiného než chválit. Hodně jsme se v posledních letech zaměřili na nábory do těchto nejnižších ročníků a podle rostoucího počtu zájemců o hokej se nám tato aktivita daří. Je to dáno nadšením trenérů základny, kteří jsou vedení Jirkou Bermannem jako hlavním trenérem.
Tím, že máme v nejmenších ročnících dostatek dětí, se připravujeme pro budoucnost, hokej je kolektivní sport a pokud nechceme děti přetěžovat, musí jich být v týmu dostatek. Ona ta dvouletá práce má své první plody u třetí a čtvrté třídy, ač v těchto kategoriích na výsledky nehledíme, máme radost, že se daří a třídy patří mezi nejlepší v republice.
Hlavní je ale v těchto případech ten nárůst hokejových dovedností, děti dobře bruslí, pracují s hokejkou... Martinu Láskovi se povedlo dobře nastartovat práci s brankáři, což je další velmi pozitivní krok.
S výkony nahoru-dolů se letos prezentovala 5. a 6. třída.
Výsledky u nich nebyly ideální. Ročník je kádrově i početně slabý a v budoucnu bude muset být vhodně doplněn hráči z regionu. Pár šikovných kluků jsem ale v těchto třídách našel a jsem přesvědčen, že o nich ještě v klubu uslyšíme.
Naopak 7. a 8. třída, to byly letos výkladní skříně libereckého hokeje?
Tento ročník byl odměnou pro trenérský kolektiv těchto tříd (Šťastný, Lacek), zejména pro Honzu Šťastného jako hlavního kouče. Odvádí skvělou práci, v týmu je disciplína a řád, kluci mají kvalitní tréninky a hlavně – hokejem se baví. Věří, že když budou dodržovat pokyny trenéra, mají šanci na úspěch. 7. třída po většinu sezóny bojovala o Mistrovství mládeže České republiky (dále MMČR), 8. ho vybojovala a následně dokonce vyhrála. Těší mě navíc ještě jedna věc, spousta kluků ze 7. třídy si již letos zahrála za osmičku a osmáci naopak za ligový mladší dorost či dokonce extraligový starý dorost. Zkušenosti pak prodali právě na MMČR.
Pojďme na týmy mladšího dorostu.
Jak ligový B dorost, tak i mladší dorost letos odvedly kvalitní práci. B dorost plní svou funkci, v klidu udržel svou soutěž, nepatřil mezi outsidery – naopak. Na to, že plní roli rezervního mančaftu, pro hráče, kteří se přechodně nedostanou do extraligy a hráče mladších kategorií, výsledky byly výborné. Trenér Milan Plodek a všichni hráči, kteří se v tomto týmu promítli, zaslouží pochvalu.
U mladšího dorostu platí to, co jsem řekl už u sedmičky či osmičky. Těsně jim uteklo MMČR, to by byla taková třešnička na dortu.
Už v úvodu jste zmínil, že největší zklamání pro Vás byl starý dorost.
Sezónou staršího dorostu jsem byl rozčarován. Doufám, že všichni dostali dostatečné varování a věřím, že nyní si již nemyslí, že sezónou se dá projít bez morálky a kvalitního přístupu k tréninku.
Složitá situace byla letos v juniorské extralize, kde se této sezóně přezdívalo sezóna smrti. Čtyři týmy sestupovaly přímo, jedno šlo do baráže. Udržení v extralize juniorů bylo pro klub strategicky velmi důležité, že ano?
To rozhodně. I proto jsme před trenéry Hakena a Vladyku letos postavili těžký cíl - udržet extraligu. Jsme rádi, že trenéři i hráči úkol zvládli, s jejich umístěním panuje spokojenost. Bohužel jsme pro tento výsledek obětovali po většinu sezóny hráče ročníku 1991, kteří, nebýt této situace, měli na to, hrát za Benátky. Naskakovali tam až v závěru ročníku a věřím, že si své místo v týmu obhájí i letos.
Zapojíte některé mladíky i do přípravy prvního týmu?
Do přípravy „A“ uvažujeme o jednom až dvou hráčích ročníku 1992, nicméně ještě to s trenérem Kalousem budeme řešit.
8. třída získala mistrovský titul, ale i ve vyšších kategoriích má klub několik mimořádných talentů. Je možné, že se podívají do extraligy již v mladším věku, jako letos např. Jaškin?
Troufám si říci, že máme právě v 8. třídě či mladém dorostu několik kluků, kteří jsou schopni něco podobného dokázat. Nesmí však polevit ve svém úsilí – vždyť i v tom letošním starším dorostu bylo několik talentů, kteří takové ambice měli a šanci zahodili.
Nejen hokejovým Tygřím nadějím se v sezóně dařilo, dobře si vedly ve své premiérové sezóně v soutěži i Tygřice.
Holky byly velmi milé překvapení letošní sezóny. Tým pod vedením trenéra Vozáka bojoval, dřel a práce se odrazila na výsledcích. Ty předčily očekávání, ale bude těžké je potvrdit a případně vylepšit v další sezóně.
V závěru sezóny se uskutečnilo pod vedením libereckých trenérů několik kempů zaměřených na různé hokejové dovednosti.
Chtěli jsme i klukům z regionu a okolí ukázat tréninkové možnosti v extraligovém klubu a jeho zázemí. Pro naše kluky a holky nebyly prvky na těchto kempech ničím novým, jsou na ně zvyklí z pravidelných tréninků zde v Liberci. Ale pro ty ostatní to byl zážitek, mělo to velký ohlas a hodláme v tom pokračovat dál. Proč se nezaměřit na určitou herní činnost jednotlivce, když tady máme prostory a vybavení na špičkové úrovni a třeba videoanalýza není problém.
Nedávno vedení klubu a mládežničtí trenéři přivítali vzácnou návštěvu. Do Liberce zavítal šéftrenér svazu Slavomír Lener.
Potěšilo mě, že náš mladický trenérský kolektiv označil za jeden z nejkvalitnějších a nejperspektivnějších v republice. Já jsem navíc potěšen, že mezi trenéry nepanuje konkurenční nálada, předávají se znalosti a zkušenosti a upřednostňují týmovou práci před jednotlivci. Trenéři tady hokejem žijí, vytvořila se parta, která spolu tráví čas i mimo zimák.
Svaz vypsal kritéria, která musí splnit uchazeči o zřízení „hokejových akademií“. Je Liberec v této otázce aktivní?
Otázkou hokejových akademií se nyní zabývá celá hokejová mládežnická obec. Co vím od vedení svazu, tak Bílí Tygři a Karlovy Vary jsou horkými kandidáty na udělení licence hokejové akademie. V tom případě by se měla práce s mládeží u nás ještě posunout o stupeň výše. Byli bychom hloupí, kdybychom o status akademie neusilovali, když již nyní splňujeme díky kvalitě personálního obsazení a díky zázemí klubu 95% kritérií vypsaných svazem. Akademie ale není zadarmo, kluby s tímto statusem budou pod bedlivým dohledem svazu - jak po stránce vzdělání trenérů, tak i metodiky a tréninkového procesu v praxi.
Děkuji za rozhovor.
Pro sdílení musíte povolit cookies sociálních sítí. Detaily a nastavení
Sdílet