Vnuk Kasíka se pere o áčko. Musím makat a šanci využít, má jasno Michal Bulíř

Máš za sebou už téměř dva roky starou premiéru v extralize. Myslíš, že by ses mohl libereckým fanouškům představit i letos v dresu áčka?
Uvidíme. Je potřeba se o to poprat a šanci využít. Nechtěl bych ale předjímat a uvidíme, jak to všechno bude probíhat. Rád bych šanci dostat se do áčka využil a propracoval se do kádru.

Jak vzpomínáš na Tvé tři starty za áčko?
Je to veliký zážitek hrát za chlapy. Extraliga je úplně něco jiného než juniorská soutěž a musím říci, že ten skok je obrovský. Byla to veliká paráda.

Loni jsi měl v juniorce z osobního hlediska povedenou sezónu a stal ses nejproduktivnějším hráčem týmu. Může Ti tohle pomoci?
Sezóna byla z mé strany určitě povedená a hodnotím ji pozitivně. Doufám, že na to dokážu navázat i v dalších sezónách a dokážu to zúročit i ve chlapech. Na sebevědomí to určitě přidá.

Proč nebyla úspěšná i sezóna juniorky?
Cíl byl dostat se do dvanáctého místa, aby se nehrála skupina o udržení. Což se také povedlo. Co se týče play-off, tak je to škoda. Všichni jsme moc chtěli se tam dostat a dosáhnout něčeho, ale nevyšlo to podle našich představ. Nevím, čím to mohlo být. Klukům ale určitě bojovnost nechyběla a i trenéři nás dobře připravili.

V juniorce si nastupoval v jedné lajně dlouho s Danielem Skalickým. Jak těžké si bude zvyknout na nové spoluhráče?
Určitě to je kluk, se kterým si na ledě rozumím. Hráli jsme spolu už v dorostu a následně pak i u juniorů. Člověk pak o takovém hráči na ledě ví, ví, co udělá a jaké má návyky. On je teď v Benátkách a já jsem teď tady. Sice si musím zvyknout na něco nového, ale s tím by neměl být příliš veliký problém.

Co považuješ za své přednosti na ledě?
U mě to asi nebude moc o síle, ale spíš o technice, bruslení a myšlení na ledě. Snad trenéry něčím zaujmu.

Mluvili s Tebou už trenéři o Tvé budoucnosti u áčka?
Teď je tu šance, dát možnost mladým klukům jako jsme my a říkali nám, ať toho využijeme a makáme.

Jak vnímáš letošní letní přípravu? Je tvrdší než ta loňská?
Loni jsem byl v letní přípravě na sezónu s Benátkami. Kdybych to měl porovnat s touto přípravou, tak je to zase něco jiného a je tvrdší. Pracuje se tu daleko intenzivněji než v prvoligovém týmu. Příprava je ale pestrá a máme tady super podmínky.

S kým si v týmu nejvíce rozumíš?
Máme tady super partu. Hodně si rozumím s Tomášem Urbanem, Tomášem Vošvrdou, což jsou ti mladší, ale rozumím si i se staršími.

Doufáš, že by sis mohl někdy v budoucnu zahrát s Petrem Nedvědem?
To nevím, my totiž hrajeme stejný post, takže v to moc nevěřím. Kdyby se taková možnost naskytla, tak by to byl splněný sen hrát s takovým hráčem. Hrát s takovým hráčem jako je Petr Nedvěd sní asi každý mladý kluk.

Když Liberec vstupoval do extraligy, tak Ti bylo nějakých deset let. Jak jsi vnímal postup do extraligy?
Já jsem chodil už od malička na každý hokej, protože mě k tomu vedl můj děda. Sledoval jsem to všechno. Za tu dobu Liberec odehrál několik parádních sezón a teď patří ke špičce v extralize.

Na kterou sezónu si vzpomeneš Ty nejraději?
Já osobně asi na postup do extraligy, protože to byl veliký úspěch. Dá se říci, že hraju vlastně s legendami.

Desátá sezóna Bílých Tygrů v extralize klepe na dveře. Čím by bylo dobré ji okořenit?
Určitě se musí začít skromně. Hlavním cílem pro nás je dostat se do play-off a dojít samozřejmě co nejdál, což by bylo určitě nejlepší. Loňská sezóna nevyšla podle představ, takže snad to příští rok bude ještě lepší.

Michale, děkuji za rozhovor a hodně síly v letní přípravě.