Zámoří? Raději jsem dal přednost studiu, říká nejmladší člen letního kempu Patrik Maďar

Patriku, poprvé v kariéře trénujete s áčkem Bílých Tygrů. Jak se to celé seběhlo?
Před letní přípravou mi zavolal pan Pešán a řekl mi, že mi dá šanci nastoupit na léto s A-týmem. Pozvánka mě hodně překvapila a zároveň také hodně potěšila, protože jsem předpokládal, že půjdu spíše do letní přípravy s juniorkou.

Jak vidíte své šance na premiérový start v extralize?
Je to ještě dlouhá doba a ještě nevím, jak to všechno bude a zda se vůbec probojuji do týmu. Trenéři nám říkali, že nám mladým dají šanci se poprat o áčko, takže se budu snažit, abych se zapracoval do týmu.

Jak moc Vám pomáhá fakt, že máte v mužstvu kluky, se kterými jste nastupoval v juniorce nebo v dorostu?
Určitě to pomůže. Známe se už delší dobu, protože jsme spolu nastupovali v mládežnických týmech. S Michalem Bulířem jsem nastupoval minulý rok v juniorech, s Jaroslavem Vlachem jsem hrál v dorostu a Dalibora Bortňáka znám taky delší dobu. Snad budu třeba právě s nimi hrát.

Není to trochu handicap, že jste ještě nehrál za muže v nějaké lize a oni už si nějaký ten start připsali?
Možná to trošku handicap je, že jsem ještě nikdy za muže nenastoupil. Pro hráče, kteří už nastoupili za áčko, je to výhoda, protože vědí, jak to chodí.

Je příprava u áčka náročnější než u juniorky?
Já bych řekl, že ano. U áčka je daleko tvrdší a trénovat s nimi je úplně něco jiného. Cvičení je jinak dost podobné. Stejně jako u juniorky, tak i u áčka se běhá, jezdí na kole nebo chodí do posilovny.

Trenér Kalous je znám tím, že zabudovává nové prvky do letní přípravy. Jaké Vás nejvíce zaujaly? Já osobně to neznal, takže pro mě je to všechno nové. Nejvíc mi ale dávalo zabrat například běhání s činkami do kopce, pak děláme hodně sprinty na kole, což je také docela těžké. Je toho ale mnohem více.

Spousta hokejistů ve Vašem věku absolvovala krátkou stáž v zámoří nebo tam i zůstala. Neuvažoval jste také o odchodu?
O odchodu do zámoří jsem popravdě uvažoval, ale studuji v Liberci, takže jsem se chtěl věnovat především škole a jsem rád, že jsem zůstal.

Loni jste s juniorkou skončili těsně před bránou play-off. Co chybělo? Chtěli jsme dosáhnout co největšího úspěchu, ale bohužel se nám to nepodařilo. Náš cíl byl ale umístit se do dvanáctého místa a vyhnout se tak skupině o udržení. To se nám také povedlo. Těžko říci, co nám chybělo, abychom se dostali do play-off. Na konci sezóny ale přesto nevládla spokojenost, protože na play-off jsme měli.

Příliš fanoušků Bílých Tygrů Vás nezná. Kdo Vás přivedl k hokeji a kde jste s ním začínal?
S hokejem jsem začal ve třech letech v Jablonci nad Nisou a přivedl mě k němu můj tatínek. V šesté třídě jsem přestoupil do Liberce a od té doby působím u Bílých Tygrů.

Bílí Tygři si zpestří přípravu na extraligu prestižním turnajem European Trophy. Jak Vy osobně se těšíte na týmy, proti kterým nastoupíte?
Určitě se na soutěž těším. Je dobré, že tam nejsou jen týmy z Čech, ale i mančafty z celé Evropy a můžeme tak poměřit síly i s jinými kluby. Uvidíme, jak bude soutěž probíhat a zda vůbec já naskočím. Je tam spousta zajímavých klubů, ale já osobně se nejvíc těším na švédské.

Závěrem poslední otázka. Hokejový klub Liberce jde do desáté sezóny. Pamatujete si ještě postup do extraligy, a jak na něj vzpomínáte?
Musím říci, že už si to příliš nepamatuji, ale na pár zápasech play-off a baráže jsem byl. Jezdili jsme s tátou z Jablonce na hokej docela pravidelně. Byl to ale tenkrát obrovský úspěch a je jen dobře, že se v Liberci i dál hraje extraliga.

Díky za rozhovor Patriku a hodně síly v přípravě.