Jaká byla cesta Tygrů do předkola

Letní příprava a změny v kádru

Ještě před startem sezóny se hlavním trenérem Bílých Tygrů stal Jiří Kalous, pro bývalého asistenta Vladimíra Růžičky se jednalo o první štaci v extralize v roli hlavního kouče. Na pozici asistenta se posunul Filip Pešán, který sezónu 2008/2009 zakončil jako hlavní trenér. Kádr se po neúspěchu a vzhledem k přetrvávající finanční krizi proměnil. Odešli zkušení beci Jiruš, Modrý, Žabka a Zíb a útočníci Šachl, Pabiška, Pletka, Procházka a Vrbata, kterému skončilo krátké hostování z konce sezóny. Klub rovněž ukončil spolupráci s Milanem Hniličkou a naopak prodloužil smlouvu s Petrem Nedvědem. Co se posil týká, tak zde vedení sáhlo na známé tváře. Obránci Čakajík a Rýgl totiž pod Ještědem hráli již dříve. Do útoku pak přivítali Tygři Zdeňka Ondřeje a Tomáše Urbana. Z hostování se vrátili Klimenta s Moravcem a na post brankářské jedničky se klub dohodl s Finem Leinonenem, který už pod Ještědem působil předchozí sezónu.

Letní přípravu na ledě zahájili Tygři 20. července a již necelé dva týdny na to odstartovali sérii přátelských zápasů, ve kterých je mimo jiné čekal i tradiční Tipsport Hockey Cup a velmi dobře obsazený turnaj ve Švýcarsku - Basel Summer Ice Hockey 2009. Svěřenci Jiřího Kalouse si v přípravě nevedli špatně a především v Bazileji si dokázali, že dokážou hrát s každým. Velkou nepříjemností jinak poměrně vydařené přípravy bylo zranění Tomáše Haranta, který prakticky na celou nadcházející sezónu vypadl ze sestavy.

Sázka na cizince

Samotnou základní část sice zahájili Tygři dvěma porážkami, nicméně poté se jim podařilo několikrát v řadě bodovat a zahnat chmury ze začátku. Série pěti porážek v řadě na přelomu září a října ale přiměla vedení k vyhlédnutí nových posil. Vzhledem k finanční nenáročnosti se zraky trenérů a agentů upjaly do zámoří, a 5. října se tak v Liberci objevila americká dvojice Denis Packard a Jason DeSantis. Čtrnáct dní poté ji navíc doplnil ještě Kanaďan Matthew Spiller. Jediný DeSantis ale zůstal déle, ostatní totiž na měsíční, respektive čtrnáctidenní zkoušce neuspěli. Setrvávající problémy v obraně ale přivedli do Liberce dalšího cizince, tentokráte finského obránce Malkamäkiho, který si pod Ještědem zahrál již na juniorském MS v prosinci 2008. Původně měsíční hostování se po domluvě protáhlo až do konce letošního extraligového ročníku.

Vyrovnaná brankářská dvojice

Bílí Tygři se mohou pyšnit jednou z nejkvalitnějších brankářských dvojic v extralize. Tero Leinonen a Marek Pinc v této sezóně několikrát prokázali své kvality a na postupu do předkola mají velký podíl. Jako jednička nastoupil do ročníku Tero Leinonen, problémy se zády a dlouhá pauza však přinutila vedení k sáhnutí po dalším brankáři. Byl jím Marek Pinc, který už v Liberci před dvěma lety zazářil při tažení do semifinále a při nepřesvědčivé formě Michala Fikrta se jeho nákup Severočechům vyplatil.

Při rozsáhlé marodce vypomohly Benátky

Na přelomu listopadu a prosince postihl Tygry nebývale velký počet zranění. Ze hry bylo velké množství opor a Liberečtí před sebou měli jednu z klíčových fází sezóny, když měli na programu šest utkání na domácím ledě v řadě. Jako velmi důležitá a opodstatněná se zde projevila spolupráce s farmou v Benátkách. Mnoho hráčů se dokázalo rychle přeorientovat na extraligový hokej, a i díky tomu se Tygrům podařilo získat si slušný bodový odstup nad týmy, které balancovaly na hraně předkola a play-outu. Hráči jako Pavlů, Kica, Bárta, Jech, Skořepa nebo Urban určitě nezklamali. Vedle nich si navíc své premiérové starty v extralize odehráli junioři Vařecha, Skalický a Bulíř.

Dvaapadesát kol jako na houpačce

Z výhry se liberečtí hokejisté v základní části radovali třiadvacetkrát, tím pádem je jasné, že v devětadvaceti případech odešli poraženi. I když se Tygři několik dostali na vítěznou vlnu, přišla pak rychle série tří nebo čtyř porážek a vsázet na výsledky celé extraligy, která letos ve své základní části byla nesmírně vyrovnaná, se příliš lehko nedalo.