Mládežnický hokej

Tomáš Krámský: Dnešní mládeži chybí pohyb ve volném čase

Liberec - Už přes rok je kondičním trenérem mládeže Bílých Tygrů, dříve působil u A-týmu jako fyzioterapeut. Tomáš Krámský má ve své bohaté profesní kariéře řadu zkušeností, které předává dál. A svoji práce stále bere jako velkou výzvu. "Od mladých se toho hodně naučíte. Změnilo mě to i jako člověka," říká. A zároveň nabádá děti k většímu pohybu.

Už přes rok působíš jako kondiční trenér mládeže. Co jsi za tu dobu vypozoroval?
Hodně se pokročilo nejen v kondici, ale i v technické přípravě. Jsem spokojen s tím, jak hráči pracují. Hodně zlepšili pohyb a vůli ve cvičení, víc se na trénink soustředí a je to znát.

Myslíš si, že je to hodně i tvým přičiněním?
Nemyslím si. Jak kluci stárnou, tak si uvědomují, že to potřebují. Sami vidí, že když makají, posouvá je to dál.

Dlouho jsi působil jako fyzioterapeut u A-týmu. Pomohlo ti to i ve tvé nové roli?
Paradoxně se člověk víc naučí od mladých. Při určitých pohybech si člověk uvědomí, že by se to mělo dělat jinak. A dospělí už mají návyky, které se nedají odstranit. Naopak mládežníci jsou ohební proutci, ti se ještě dají tvarovat. Ukazují mi cestu. Proto je dobrý vidět mladší ročníky (druhá a třetí třída), kde děcka mají svůj pohyb a člověk vypozoruje, že by se mu něco hodilo i do starší kategorie.

Co je na té práci nejtěžší?
Udržet pozornost. Všichni víme, že děcka jsou živá a v pubertě mají pozornost nějakých deset minut. Pak už nevnímají. Všechno se musí dělat krátce a intenzivně. Chvilku pauza a pak opakovat.

Změnil přístup k nim i tebe jako člověka?
Já myslím, že jo. Když člověk pracuje s mládeží, tak se cítí mladý, to je fakt. I jinak přemýšlím, je to potřeba, aby jsem jim byl blíž a mohl je lépe trénovat.

Pomáhá tomu i mladý trenérský kolektiv?
Stoprocentně. Bez spolupráce by to nešlo, my jdeme ruku v ruce, aby to na sebe navazovalo. Pokud má existovat nějaká tygří cesta, tak je provázána tím, že trenéři spolupracují a jsou v neustálé komunikaci.

Máš plnou důvěru ohledně letní přípravy?
Ano, je to tak. Máme základní trénink, který platí pro všechny kategorie. Potom se to upravuje specificky podle věku. Osmá a devátá třída má hodně podobné tréninky jako akademie. Někteří se tam už pomalu střídají a tam je potřeba, aby se to prolínalo.

V čem podle tebe mládež zaostává oproti dřívějšku?
Klukům chybí hlavně pohyb ve volném čase. To je zásadní problém. Možná tím bych chtěl i apelovat na rodiče, aby děti neseděly u počítače. Největší nešvar, který vidím, když přijdu před kabinu, tak tady sedí deset kluků a každý na svém telefonu hraje hry. Za hodinu se vrátím a vidím ten stejný obraz. Už nás napadlo i to, co platí v akademii v Salzburgu, že jakmile vejdou do kabiny, odevzdají telefony, aby se mohli soustředit na svojí práci.

Je to věc, která ti vadí?
Vím, že to narušuje mezilidskou komunikaci. Pokud vidíte, že vedle sebe sedí pět lidí a každý si píše zprávy, není to dobré. Ta komunikace chybí, a pak se to odráží na tom ledě. Oni tam nekomunikují, to je ale základ společnosti.

Myslíš, že právě zmíněná opatření mohou kluky posunout také herně?
Měli by se pak na to víc soustředit. Pořád je třeba brát, že telefon je rušivý element a do kabiny to nepatří. Tam by měl přijít člověk připravený a odmakat si to na sto procent. Jakmile se zaklapnou dveře, může si vzít to, co žádá a hrát si.

Jak rozpohybovat děti i mimo tréninky?
Rodiče by měly apelovat na své děti, aby neseděly dlouho u televize a u počítače. Když mají za barákem nádherný plácek, anebo mohou jít do lesa, tak je to škoda. Problém je s dětmi, které bydlí ve městě, tam těch sportovišť tolik není. A když je, tak je to daleko a dětem se nechce. Když to bylo za nás, mohlo se za barák a hrát tam fotbal nebo něco jiného.

V Liberci už nějakou dobu funguje Sense Arena. Je to technologie, která může pomoci ke zlepšení herní myšlení?
Řekl bych, že ano. Hlavně mládež to posouvá. My jsme starší generace, nebyli jsme tolik zvyklí na tu vizualizaci. Tím, že kluci tráví hodně času u počítačů a na konzolích, je tenhle přístup pro ně bližší. A je snadné to převzít. Rychle se učí a tělo na to lépe reaguje, přínos by to tedy mělo určitě mít.

Je tedy hodně důležité, aby se přístup k trénování přizpůsoboval době, ve které probíhá?
To je svatá pravda. Doby se rychle posouvá dopředu, nikdo neví, co bude za pár let. Je možný, že všechno bude řízený čipy. Tahle technologie jde dopředu a my se tomu musíme přizpůsobovat. Pokrok je nevyhnutelný a je potřeba se adaptovat.

Jako kondiční kouč mládeže působíš rok, během kterého byli Tygři vyhlášeni nejlepší akademií. Je to skvělá vizitka pro celou organizaci. Máš vize, kam se to může posunout ještě dál?
Chci dál pracovat na tom, v čem jsem začal. Až po pár letech vidíte, jestli to mělo smysl. Teď už po tom roce to vnímám, jak se kluci posouvají dál. Najednou člověk vidí, že kluk, který byl průměrný reprezentant, najednou nakukuje do juniorky. Je důležité pracovat stejně, držet si svůj systém a rozvíjet ho. A je potřeba se učit. Občas do toho stromečku zasadit něco, aby víc rozkvetl.

V letní přípravě akademických týmů jste zařadili jednu novinku. Mohl bys ji přiblížit?
Hodně jsme zohlednili biologickou akceleraci. Měli jsme to rozdělené do skupin. Nejstarší skupina byli junioři, kteří jsou v Benátkách, ti měli jinak nastavený systém tréninku. Druhá a třetí skupiny měli zase jiné tréninky, zaměřovalo se to spíše na posilování s vlastní vahou. Důraz byl kladen na kvalitu provedení pohybu.

Osvědčilo se to?
Podle testů mám 90% zlepšení u všech. K něčemu to asi vedlo.

Jde tedy hlavně o individuální přístup?
Dá se říct, že jo. Dáte dohromady skupinu lidí, která si je fyzicky podobná. Ten trénink má pak nějaký význam. Když máte třicet lidí, dáte jim jeden trénink a kluci jsou biologicky rozházení, může to pomoci třeba jen patnácti lidem. Zbytek stagnuje a trpí.

Budete v tom tedy pokračovat i v dalších letech?
Jednoznačně. Na tohle se chceme soustředit, hlídat si to a kluky v tom podporovat.

Jde tuhle metodu aplikovat i na ledě?
Tam už tolik ne, kluci by měli plnit stejný program. Někdo pak samozřejmě dělá rychlé bruslení, technické bruslení nebo střelbu. Na to už jsou trenéři, kteří se na to specializují.

Trénink šesťáků v rámci letní přípravy

Související

Naši partneři

Generální partner
Generální partner