Tygři neudrželi těsné vedení a z Olomouce se vracejí s bodem

8. kolo, pátek 30. září 2016

2:1sn
(0:0, 0:1, 1:0 -0:0)

Branky a nahrávky

Branky a nahrávky: 57. J. Mikúš (Ostřížek, Laš), rozh. nájezd Strapáč – 23. Lakatoš (Vantuch). Rozhodčí: Polák, Mrkva – Gebauer, Lederer. Vyloučení: 6:8, navíc Bartovič 10 min OT. Využití: 0:0. V oslabení: 0:0. Střely na branku: 25:22. Průběh utkání: 0:1, 2:1.

HC Olomouc

Konrád (Falter) – Škůrek, Vyrůbalík (C), Houdek, Staněk, Jaroměřský, Ondrušek, J. Galvas – Holec, J. Knotek, Laš – Eberle, Ostřížek, Strapáč – Matai, J. Mikúš, Burian – Fořt, Herman, Diviš.

Bílí Tygři Liberec

Will (Kváča) – Ševc, R. Šimek, Derner, Vitásek, Mojžíš, Pyrochta – Svačina, Bulíř, Radivojevič (C) – J. Stránský, Jelínek, L. Krenželok – Bartovič, Bližňák, D. Špaček – Lakatoš, J. Mikyska, Vantuch – Ordoš.

O vyrovnanosti zápasu napověděl už samotný úvod. Nejprve zahrozili domácí, když Mikúš chytře tečoval puk a ten nebezpečně proklouzal kolem levé tyče. Willa ohrozil také Ostřížek, s jeho střelou zblízka si však mladý brankář dokázal poradit. Na druhé straně pro změnu zafungovala spolupráce Bulíř - Svačina, když střelu druhého jmenovaného až na poslední chvíli zblokoval jeden z bránících beků.

Příliš práce však ani jeden z brankářů neměl. Hra se odehrávala především ve středním pásmu a když už se začínala rodit nebezpečná příležitost, zhatila ji nepřesnost nebo včasný zásah obránce. Přesto mohli Tygři v oslabení otevřít skóre, když ujeli do přečíslení tři na dva. Stránského zakončení však mířilo pouze do náruče brankáře Konráda.

V závěru první třetiny sice přišlo o něco více šancí, nicméně na skóre to nic neměnilo. Proti pokusům Ostřížka a Eberleho se skvělými zákroky zaskvěl Roman Will, následný protiútok se pro změnu ani ke Konrádovi nedostal, když rychlé přečíslení na poslední chvíli zastavil Ondrůšek. Po první periodě tak svítily na světelné tabuli dvě nuly.

Po změně stran se však již skóre měnilo. Po dobrém vstupu do druhého dějství se prosadila tygří čtvrtá formace. Lukáš Vantuch od mantinelu nahodil puk na branku, černá pryž se odrazila k dojíždějícímu Dominiku Lakatošovi a ten pohotovou dorážkou nedal Branislavu Konrádovi šanci zasáhnout.

Domácí mohli hned vzápětí vyrovnat během početní převahy, tu však naši hokejisté svědomitě odbránili a nepustili Kohouty do žádné výraznější příležitosti. To po polovině utkání byli brance mnohem blíže. Galvas našel před brankou dobře postaveného Knotka a ten pokoušel Willa propálit mezi betony, liberecký gólman však nehodlal inkasovat.

V závěru druhé třetiny mohli Tygři naopak ještě zvýšit. Po faulu Jana Knotka dostali první příležitost zahrát si přesilovou hru a v ní soupeře zamkli v obranném pásmu. Po Radivojevičově střele mohl Bližňák zakončovat do poloodkryté branky, přestřelil však nejen ležícího Konráda, ale také samotnou olomouckou klec.

Do třetího dějství si tedy náš tým přenesl nejtěsnější možné vedení. Olomoučtí chtěli vyrovnat a přidali na obrátkách. Z mezikruží vypálil po Mikúšově přiťuknutí Ostřížek, na Willa si však nepřišel. Stejně dopadl v přesilové hře také Staněk. Ve stejné přesilovce se sice Kohouti dočkali branky, pro postavení útočícího hráče v brankovišti však nemohla platit a následovala také pořádná strkanice, jež vyústila v další tresty na obou stranách.

Po úspěšně ubráněném oslabení mohl dodat svým spoluhráčům klid na hokejky Tomáš Mojžíš, ale jeho ránu Konrád na poslední chvíli vyrazil. Podobně dopadl na druhé straně Jaroměřský, jehož dobré nahození dokázal nohou vytěsnit Roman Will. Bílí Tygři si před snahami Olomouce o vyrovnání mohli alespoň na chvíli oddychnout během přesilové hry, v níž navíc po Ševcově dělovce zkoušeli Krenželok s Jelínkem dorazit puk do branky, ale neuspěli.

Obrovskou příležitost měli Olomoučtí hned po návratu vyloučeného Mikúše. Herman s Burianem ujížděli dva na jednoho, navrátivší se Vladimír Svačina však dokázal překazit přihrávku a Will následný pokus chytil. Necelé čtyři minuty před koncem se však domácí přeci jen dočkali. Ostřížek naservíroval puk před branku a Jural Mikúš už pálil takřka do prázdné branky. Další góly už v základní hrací době nepadly, rozhodnout tak muselo prodloužení.

Ve hře tři na tři dostal už minutě a deseti sekundách Jan Knotek příležitost jet trestné střílení, ale skvělého Willa nepřekonal. Následně dostali Kohouti příležitost hrát ve přesilovou hru, Mikúš však mířil vysoko nad a sotva po čtyřiceti sekundách se vylučovalo i na druhé straně. Spíš než šance však přicházely další roztržky a utkání tak dospělo až do nájezdů.

V něm v první sérii poslal Eberle domácí do vedení, Bližňák však ve druhé srovnal stav. Také třetí série ovšem měla pouze jediného úspěšného střelce, kterým se stal Petr Strapáč a zařídil, že bod navíc zůstal v Olomouci.

Ohlasy

Jan Tomajko
„Dvě třetiny jsme byli všude o krok později. Liberec se držel na puku, vyhrával všechny souboje a my jsme s jejich hrou měli obrovské problémy. Ve třetí třetině jsme trošku zjednodušili hru a myslím si, že jsme si vyrovnání nakonec zasloužili. Potom už to byla loterie, v prodloužení, kde se hraje tři na tři, jsou šance na obou stranách. Za výhru v nájezdech jsem určitě rádi, minulý rok jsme v nich mockrát nezvítězili. Jsme s výsledkem spokojeni.“

Filip Pešán
„My jsme do utkání nevstoupili špatně. Dvě třetiny jsme byli lepším týmem, ale neproměnili jsme vyložené šance. My jsme do utkání nevstoupili špatně. Dvě třetiny jsme byli lepším týmem, ale neproměnili jsme vyložené šance. Z naší strany by zápas možná zlomilo, kdybychom dokázali domácím odskočit na rozdíl dvou gólů, což se bohužel nestalo. Ve třetí třetině pak domácí hodně přidali, zatlačili nás do defenzívy a i přes několik výborných zákroků Romana Willa jsme nakonec v závěru inkasovali vyrovnávací gól. Následovalo emotivní prodloužení, nejenom co se týče disciplíny, ale i díky našim ztrátám puku. V trestných stříleních jsme pak pro nás bohužel už bod navíc nezískali.“