Ctirad
Ovčačík
kup sidres teď
Ctirad
Ovčačík
Profil hráče
Zajímavé byly okolnosti Ctiradova příchodu pod Ještěd v sezóně 2002/2003. "Měl jsem ve Vítkovicích určitý problém, chtěl jsem odejít. Kontaktoval mě pan Čermák, který mě viděl na „18“ a chtěl mě do týmu. Ač se ozvaly i jiné kluby, rozhodl jsem se pro Liberec." V první sezóně hrál převážně za juniory, stihl však i pět startů za „A“tým Bílých Tygrů. "Měl jsem dobrou sezónu v juniorech, Liberec byl zachráněn a o nic mu již nešlo. Na konci sezóny dal pan Jandač šanci mladým hráčům a já tak poprvé ochutnal extraligu." V následující sezóně hostoval Ctirad v Berouně, kde si zahrál v památném finále první ligy s Jihlavou. "To byl obrovský zážitek. Nikdo to v Berouně nečekal. Celá sezóna se v Berouně odehrála v euforii, pan Vejvoda složil perfektně tým. Vzal hráče kteří chtějí hrát hokej, kteří se o úspěch porvou. V baráži nám chyběl kousek štěstíčka, prostě to nevyšlo." Během sezóny vypomáhal ve třech zápasech i extraligovému Liberci. Talentovaný obránce se do týmu pro sezónu 2004/2005 přes hráče z NHL neprosadil. Vedení ho proto poslalo na hostování do prvoligového Berouna. Liberci se však lepila smůla na paty a tým kosilo zranění za zraněním. A tak ač to ani sám nečekal, ocitl se mladý obránce v lednu opět pod Ještědem, kdy měl zacelit díry v obraně při zranění některých opor. Zpočátku se mu až tolik nedařilo, přeci jen přechod z první ligy do extraligy je těžký. Podpora útoku nebyla špatná, ale obránce je na ledě hlavně od bránění. Solidně urostlý bek se však brzy rozehrál a ukázal všem, že hokej rozhodně hrát umí.
Extraligové starty však nebyly jedinými úspěchy mladého beka. Pravidelně se účastnil i srazů mládežnických reprezentací. "Pravidelně jsem jezdil na srazy „16“, „17“ a „18“, ale nikdy jsem nebyl pevně zakotven v základní sestavě. Často jsem se dostal do výběru až na poslední chvíli." V roce 2002 s reprezentací do 18 let vybojoval na Slovensku bronzovou medaili, podařil se mu i přestup do „dvacítek“. Trenér Hadamczik mu důvěřoval, nasazoval ho do první obrany. V roce 2004 skončila reprezentace MS dvacetiletých ve Finsku na nepopulárním čtvrtém místě a Ovčačík byl u toho. "To byl můj prozatímní největší úspěch. Byli jsme tam asi tři minuty od bronzu, závěr utkání jsme ovšem nezvládli."
Plány šikovného beka do budoucna jsou poměrně jasné. "Chtěl bych hrát extraligu. Rád bych, aby to bylo v Liberci. Vidím zde budoucnost. Je tu výborné zázemí, nová hala, prostě výborné podmínky. Záleží na tom, jak se mi bude dařit." Mezi Ovčačíkovy největší přednosti patří výborné bruslení. Skromný bek však zná dobře i své slabiny, na jejichž odstranění se snaží pracovat. "Potřeboval bych hlavně zlepšit střelbu a získat lepší přehled. Mezi první ligou a extraligou je velký rozdíl. Extraliga je mnohem rychlejší, na vše máte míň času. Hodně je také znát větší zkušenost hráčů."
Mezi koníčky 183cm vysokého beka patří přítelkyně, počítače a četba knih.
Jan Rachota - říjen 2005
Související fotogalerie
Související články
Bílí Tygři na návštěvě u handicapované mládeže
Přestože hokejisté extraligového týmu Bílých Tygrů Liberec polykají v tomto období pořádné tréninkové porce, našli si přece jen chvíli volného času, aby navštívili handicapovanou mládež v libereckém Jedličkově ústavu. Zaplněný pavilon F přišli navštívit ve středu 8. června hráči Jan Holub, Ctirad Ovčačík a Lukáš Pabiška.